Angela Merkelová si podle průzkumů nevede špatně. Hůř je na tom (s fakty) komentátor Jefim Fištejn | Reflex.cz
reklama
nahoru
Komentáře
Polemika

Angela Merkelová si podle průzkumů nevede špatně. Hůř je na tom (s fakty) komentátor Jefim Fištejn

Ivo Železný15. února 2016 • 09:00
Angela Merkelová si podle průzkumů nevede špatně. Hůř je na tom (s fakty) komentátor Jefim Fištejn
foto: Profimedia.cz

Jefim Fištejn v Reflexu 6/2016 cituje průzkum německého Politbarometru (Forschungsgruppe Wahlen, která pracuje pro televizi ZDF). Uvádí alarmující čísla (asi z října 2015) a pak ještě průzkum bez uvedení pramene, který snad vznikl kdysi kdesi u kohosi nespecifikovaného po kancléřčině novoročním projevu. Skutečnost je podle mého názoru zřetelně jiná.

reklama

Fištejnův pramen se mi nepodařilo odhalit, i když jsem se dost snažil, citovaná čísla neseděla s žádným. Ale to je nepodstatné. Podstatný je poslední vygůglitelný Politbarometer Januar II 2016 z 29. ledna 2016 zde, který citován nebyl. V nejčerstvějším německém průzkumu oproti (dez)interpraci nějakého nespecifikovaného staršího průzkumu z pera JF stojí:

Nyní se 41 % dotázaných (leden I: 39 %) domnívá, že Merkelová v otázce uprchlíků odvádí dobrou práci, zatímco 54 % (leden I: 56 %) s ní je nespokojeno. Jen necelá třetina (31 % dotázaných) však věří, že souboj o uprchlickou politiku Merkelovou bude stát předčasně úřad spolkové kancléřky.

Jasná většina 67 % to neočekává, zvláště mnozí mezi příznivci Zelených, CDU/CSU, Linke a SPD. Přes nespokojenost většiny s politikou Merkelové v uprchlické politice přičítají CDU/CSU největší kompetentnost (38 %). Po nich následuje SPD se 14 %, AfD a Zelení se 6 % a Die Linke s 5 % (žádná strana 15 %, neví 15 %).

Ergo kladívko z tohoto aktuálního průzkumu agentury, na jejíž údajná starší čísla se JF odvolává, ve skutečnosti vyplývá přesný opak toho, k čemuž ve svém textu dochází: Mírně nadpoloviční většina dotázaných sice v této záležitosti s politikou Merkelové nesouhlasí, ale mírně nadpoloviční většina (52 %) zároveň považuje vládní koalici za nejkompetentnější tuto otázku řešit. A co je nejpodstatnější, jen malá menšina (17 %) vidí alternativu v tom, že by tuto agendu svěřila jiné straně.

To jasně koreluje s tím, že 67 % voličů všech relevantních neextremistických stran – koalice i opozice - nepočítá s tím, že by kancléřka odstoupila a celkem logicky ani nemají důvod to požadovat, když nevidí lepší alternativu. Snad v říjnu podle JF kladně hodnotilo Merkelovou 45 % dotázaných, koncem ledna 41 %, čili o 4 % méně.To je méně, jenže na druhé straně v lednu mezi dvěma průzkumy stoupl počet těch, kteří se domnívají, že kancléřka odvádí dobrou práci, o dvě procenta.

To samozřejmě může být také statistická chyba, ale stejně dobře to může to být i trend, uvidíme, není to nijak podstatné. Podstatné je, že drtivá většina dotazovaných Němců nevidí žádnou lepší alternativu.

A teď k pojetí žurnalistiky dle Fištejna: Nevyguglil jsem, i když jsem se dost snažil, kdy Politbarometer napsal, že nesouhlasná skupina považuje výkon kancléřky za vysloveně špatný. Dost pochybuji o tom, že to kdy napsal, ale třeba mě jen strýček Gúgl špatně navedl. Několikrát jsem nalezl formulaci, že považuje kancléřčin výkon za spíše špatný, což je něco dost jiného.

V lednu to Politbarometer II formuloval tak, že s jejím výkonem jsou spíše nespokojeni. Trochu rozdíl, což?Svou žurnalistickou práci korunuje Fištejn už vyloženě bulvární formulací, buď čerpanou z nějakého neodhaleného bulvárního zdroje, nebo opět jen bulvárně přibarvenou: čtyřicet procent Němců dokonce žádalo její okamžitou rezignaci. No a závěr už je tradičně u JF zcela mimo realitu: Rozvodové stání nyní vrcholí a v nejbližší době sotva lze vyspekulovat událost, která by proces zvrátila.

A jak je to ve skutečnosti, ne v chimérách JF? Podle stejného nejaktuálnějšího průzkumu Politbarometru, kdyby nejbližší neděli byly volby, 37 % voličů by volilo CDU/CSU a SPD 24 %, celkem tedy pro vládní velkou koalici 61 %. Hádejte, kolik poslanců by chtělo odstavit tak úspěšnou kancléřku. Tolik o rozvodovém stání.

Německo: země 2000 minaretů? Ale kdež ...

Po několika obdobných výkonech, když se například v Reflexu 39/2015 (alespoň pro mě) proslavil tvrzením, že Německu se říká „země 2000 minaretů“, přičemž v Německu je jen něco málo přes 200 mešit v průměru s jedním minaretem, takže je to jen drobné – zhruba desateronásobné – přehnání, nebo když na stránkách stejného čísla Reflexu tvrdil, což mě jako švédštináře zvláště pobavilo, že:

„Starosta města Malmö již před pěti lety bezelstně přiznal barvu: V našem městě žije na 200 tisíc muslimů,“ přičemž Malmö mělo ještě o pár let později, v roce 2014, podle své vlastní oficiální statistiky jen 318 100 obyvatel 179 národností, z nichž se sice 31 % narodilo v zahraničí a 43 % má zahraniční předky a největší skupinou jsou Iráčané s 11 003 příslušníky, druhou pak přistěhovalci z bývalé Jugoslávie s 8 179 osobami (mezi nimi se určitě nějaký ten muslim z Bosny najde), třetí však už Dánové. Mezi nimi abys muslima pohledal. Kontrolní otázka zní: kolikrát by musel být každý muslim v Malmö muslimem, aby se postulát Jefima Fištejna aspoň přiblížil pravdě?

Diagnózu si můžete snadno vygůglit, zadáte-li do gůglu slovo bájivá. A po těchto heroických výkonech se dal navíc ještě na věšteckou dráhu a na paškál si vzal politický osud německé kancléřky. Třeba tentokrát bude mít konečně štěstí.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama