CYRIL HÖSCHL: Máme velký nepoměr mezi podporou rodiny a nepřizpůsobivých | Reflex.cz
reklama
nahoru

CYRIL HÖSCHL: Máme velký nepoměr mezi podporou rodiny a nepřizpůsobivých

Cyril Höschl12. září 2015 • 08:00
CYRIL HÖSCHL: Máme velký nepoměr mezi podporou rodiny a nepřizpůsobivých
Podpora státu
• foto: 
Marek Douša

Disproporce mezi sociální podporou nepřizpůsobivých – jako jsou třeba bezdomovci, narkomani, alkoholici a recidivisté – a lidí usilujících o založení rodiny s pomocí umělého oplodnění je zarážející.

reklama

Pane doktore,

zajímá mě Váš názor na okolnosti kolem umělého oplodnění. Snacha má od loňska diagnostikovanou endometriózu, následně operovanou cystu a srůsty. Půl roku čekala, jestli se jí nepodaří otěhotnět přirozenou cestou. Gynekoložkou jí pak byla doporučena asistovaná reprodukce. Po informaci, že je první přenos oplodněného vajíčka spermatem partnera zdarma, jsem byla překvapena, že musela platit za různé injekce celkem 19 tisíc Kč. Nebyl v tom žádný nadstandard. Jaký je Váš názor na funkci podpory porodnosti státem, tj., proč pojišťovny plně nehradí vše nejen poprvé, ale třeba celkem třikrát? Svou nemoc si snacha nezpůsobila, chtěla by porodit a vychovat aspoň dvě děti, oba budoucí rodiče řádně pracují. Hradí se léčba narkomanů, alkoholiků, bezdomovců, vězňů, nepřizpůsobivých, utečenců, kde lze často problémům čelit vůlí a snahou, mnohá jejich onemocnění jsou důsledkem způsobu života. A tam, kde by stát skutečně měl pomoci, nechá lidi platit. První přenos se neujal, další čeká tyto mladé lidi asi za dva měsíce. Doslechla jsem se, že při prvním pokusu (údajně bezplatném) dávají lékaři mnohem nižší dávky podpůrných hormonů či léků, takže se většinou stejně vajíčko neujme; případná další odebraná vajíčka se prý nehodí ke zmražení, a tak se vše za mnohem vyšší částky musí opakovat. Využívá se touhy lidí po dítěti nabídkami dalších a dalších léků a procedur, a tak občane, opět plať!!! Nemluvě o tom, že zaměstnavatel snachy tuší delší neschopenku a začíná dělat problémy. Obyčejnému člověku nezbývá než věřit, že vše je tak, jak lékaři tvrdí. Medicína se stává nejvýnosnějším byznysem, přesvědčuji se o tom neustále. Stát jim to ještě posvěcuje.

Děkuji za odpověď. Mgr. Jitka Silovská

 

Pokud jde o medicínskou stránku věci, měl by se k ní vyjádřit spíš odborník na asistovanou reprodukci. Jsem však na základě znalostí řady případů, a to jak očima pacientů, tak od kolegů a z literatury, hluboce přesvědčen, že celosvětová konspirace bílé mafie za účelem výdělku na úkor úspěchu procedury není dost dobře možná. A není možná ani z čistě ekonomického hlediska, protože by stačilo, aby to kdokoliv začal dělat poctivěji (a tedy úspěšněji), a hned by se to rozkřiklo a poctivec by na „trhu“ začal dlouhodobě vítězit. Je to tak trochu jako hra Vězňovo dilema – jednorázový podvod se vyplatí, ale trvalá spolupráce se dlouhodobě vyplácí víc. Navíc doporučované postupy asistované reprodukce se konsensuálně utvářejí na základě důkazů a výměny zkušeností a jsou široce publikovány. Těžko se od nich tedy lze v zájmu vlastního podvodného zisku systematicky odchylovat. Až potud můžete být klidná. Něco jiného však vskutku je státní licoměrnost při „podpoře rodiny“, která je v tomto případě spíš deklarativní než meritorní. Ač založením liberál, nemohu nepřipustit, že disproporce mezi sociální podporou společensky naprosto neperspektivních individuí a lidí usilujících o založení dobře fungujících rodin je zarážející. Pro upřesnění ale dodejme, že v případě asistované reprodukce jde spíše o podporu naplnění života, o jeho kvalitu a o poslání rodiny, nikoli o léčbu onemocnění (diagnostika endometriózy a operace cysty byly jistě zadarmo). Proto problém, o němž píšete, není ani tak medicínský, jako spíše sociálně­politický. Jde o hierarchii hodnot, jako je solidarita se slabými a nemocnými, rodina, vzdělání, bezpečnost a obrana. Mělo by být předmětem veřejné rozpravy, zda je žádoucí (a mravné) sdílené prostředky získané od daňových poplatníků mezi těmito oblastmi přerozdělit a jak. A pokud jde o „výnosný byznys“, medicína zdaleka není na špici. Na prvních místech jsou technologie (Apple a Microsoft), bankovnictví (Wells Fargo a J. P. Morgan) a energetický průmysl (ExxonMobil a Chevron). Teprve na devátém místě je farmaceutický gigant Johnson & Johnson. U nás je co do průměrné mzdy medicína až za informačními a komunikačními činnostmi, peněžnictvím a pojišťovnictvím, vědou a technikou, těžbou a dobýváním, veřejnou správou (!), energetikou a zpracovatelským průmyslem (hoschl.cz/AMCS). Takže zatím nic moc…



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama