VILIAM BUCHERT: Zásadní rozpor: Lidi volby do europarlamentu vůbec nezajímají, rekordních 39 stran a hnutí ano | Reflex.cz
reklama
nahoru

VILIAM BUCHERT: Zásadní rozpor: Lidi volby do europarlamentu vůbec nezajímají, rekordních 39 stran a hnutí ano

Viliam Buchert20. března 2014 • 14:00
VILIAM BUCHERT: Zásadní rozpor: Lidi volby do europarlamentu vůbec nezajímají, rekordních 39 stran a hnutí ano
Evropský parlament
• foto: 
Profimedia.cz

Kdyby nebylo verbálních i psaných excesů levičáckého sociologa Jana Kellera (kandiduje za ČSSD), mnoho lidí by ani netušilo, že za dva měsíce budou volby do Evropského parlamentu. Dokonce i velké strany, zřejmě vyčerpané nákladným bojem v říjnových předčasných volbách, zatím spíše mlčí. A mlčí i občané, těch se chystá k eurovolbám pouhých 30 procent.

reklama

Tradiční a hluboký nezájem veřejnosti o Evropský parlament se dá vysvětlit několika důvody. Europoslanci jsou zjevně odtrženi od dění na domácí scéně (i když například návrh na úplné zrušení roamingu, který by mohli odhlasovat ještě v dubnu, je něco, co je naprosto správné). Široká veřejnost nevěří, že Evropská unie jde správným směrem. Nejrůznějším regulacím a zákonům voliči nerozumí. Diskuse se u nás vede hlavně o evropských dotacích a s těmi jsou spíše jen nekonečné problémy, nemluvě o jejich mnohdy pochybné výhodnosti.

Před pěti lety volilo v Česku do europarlamentu pouhých 27,5 procenta občanů a tím legitimnost a prestiž tohoto tělesa rozhodně nezvýšili. Neustále se snižuje i celoevropská účast, v roce bylo ve všech zemích EU dosaženo průměru pouhých 43,1 procenta a to v některých zemích jsou volby takzvaně povinné (Belgie, Lucembursko, Řecko, Kypr, Itálie). Zcela opačně postupují politické subjekty, letos se v Česku do eurovoleb přihlásilo rekordních 39 stran a hnutí.

Co bude výsledkem obrovského rozporu vyjádřeného nezájmem veřejnosti a maximálního zájmu politických seskupení?

Podpora jednotlivým stranám a hnutím se ještě více rozdrobí (vybírat se u nás bude celkem 21 poslanců a poslankyň). Malé strany a straničky nebudou mít šanci uspět, protože práh zvolitelnosti je pořád až pět procent všech hlasů (v Německu ústavní soud zrušil v únoru tříprocentní limit pro vstup do EP). Uspějí proto známé formace, které nakonec rozjedou nějakou viditelnou kampaň. Myšlenka, že vše zásadně rozhodnou a ovlivní sociální sítě a nová média, se opět nenaplní. Vzhledem k tomu, že Česká republika bude v tomto případě jeden obvod, dá se očekávat, že zabodují především Babišovo ANO, ČSSD, komunisté a nějaký mandát (spíše ale jen jeden až tři) mohou získat lidovci, TOP 09 a ODS. Takže vlastně žádné novinky. O těch se v případě Evropské unie vždy jen mluví, výsledek ale není prakticky žádný.

Zde je seznam stran a hnutí, které kandidují v České republice do Evropského parlamentu, volby se konají 23. a 24. května 2014:

Aktiv nezávislých občanů
ANO 2011
Antibursík – stop ekoteroru!
Česká pirátská strana
Česká strana národně sociální
Česká strana regionů
Česká strana sociálně demokratická
Česká Suverenita
Československá strana socialistická
Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu!
evropani.cz
Fair play – HNPD
Hnutí sociálně slabých
Klub angažovaných nestraníků
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
LEV 21 - Národní socialisté
Liberálně ekologická strana
Moravané
NE Bruselu – Národní demokracie
Občané 2011
Občanská demokratická strana
Občanská konzervativní strana
Republika
Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska
Romská demokratická strana
SNK Evropští demokraté
Strana práce a Nespokojení občané!
„Strana rovných příležitostí“
Strana svobodných občanů
Strana zdravého rozumu – nechceme euro – za Evropu svobodných států Strana zelených
TOP 09 a Starostové
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
Věci veřejné
VIZE 2014
Volte Pravý Blok





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama