Severokorejský diktátor Kim jede do Moskvy. Vyjasní si s Putinem historii? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Severokorejský diktátor Kim jede do Moskvy. Vyjasní si s Putinem historii?

Jaroslav Šajtar23. března 2015 • 18:00
Severokorejský diktátor Kim jede do Moskvy. Vyjasní si s Putinem historii?
Kim Čong-un. Jeho božský původ byl podle filmu opřen o to, že neměl řitní otvor.
• foto: 
Profimedia.cz

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že nejvyšší vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čŏng-un se zúčastní oslav 70. výročí porážky nacistického Německa 9. května v Moskvě. Je tak vedle českého prezidenta Miloše Zemana jedním z 28 státníků (ze 68 pozvaných), kteří zatím svou účast potvrdili. Jak známo, Kimův otec ani dědeček moc necestovali a pro něj to bude první zahraniční cesta poté, co převzal nejvyšší moc v zemi „jitřní svěžesti“.

reklama

Severní Korea sice k porážce třetí říše nijak nepřispěla, zato však vděčí někdejšímu Sovětskému svazu za osvobození z pětatřicet let trvající japonské nadvlády. „Mladý maršál“ a pokračovatel dynastie Kimů tak svou účastí na oslavách podpoří nástupce Sovětského svazu – Ruskou federaci, čelící za politiku na Ukrajině mezinárodnímu bojkotu a sankcím. Den vítězství nad Japonskem, připadající na 3. září, se v SSSR ani v Rusku nikdy neslavil zdaleka tak okázale jako 9. květen, Den vítězství nad nacistickým Německem.

Operace sovětských ozbrojených sil na území severní Koreje přitom trvaly pouhé tři týdny – od 12. srpna do 2. září 1945. Jako první do země vstoupila 386. střelecká divize 25. armády 1. dálnovýchodního frontu a výsadky Tichooceánského loďstva. Kromě zmíněné divize 25. armádu generálplukovníka I. M. Čisťakova tvořily 17., 39. a 88. střelecký sbor, 393. střelecká divize, 10. mechanizovaný sbor a řada jiných útvarů. Čtyřiadvacátého srpna osvobodil vzdušný výsadek 1. dálnovýchodního frontu metropoli severní Koreje – Pchjongjang.

Korea vyšla levně

V porovnání s nesmírnými oběťmi, jež Rudá armáda přinesla při kampaních v Evropě, ji korejské tažení, uskutečněné v rámci mandžuské strategické útočné operace, vyšlo velice levně.

Podle oficiálních údajů z roku 1993 za ně sovětské ozbrojené síly zaplatily pouhými 1963 vojáky (0,05 procenta z celkových ztrát při osvobozování a dobývání devíti evropských a dvou asijských zemí), z nichž na trvalé ztráty připadlo 691 osob, z toho 528 padlých a zemřelých na zranění a nemoci. (Publikace Osvobozenecká mise sovětských ozbrojených sil ve druhé světové válce však uváděla mnohem vyšší čísla, a to přes 4700 lidí, z toho asi 1500 padlých. U sovětských a ruských prací na toto téma je někdy těžké určit, zda autoři vědomě nafukují ztráty ve snaze zdůraznit sovětské oběti, nebo je naopak uměle snižují, aby podtrhli mistrovství sovětských vojevůdců. Vzhledem k minimálnímu odporu Japonců a krátkosti operace se autor těchto řádků přiklání k novějším a nižším číslům.)

Podle úředních japonských odhadů z roku 1964, zveřejněných v publikaci Války Japonska, v severní Koreji za druhé světové války v letech 1941–1945 zahynulo 10 600 japonských vojáků (9900 sloužilo v armádě a 700 v námořnictvu). Je jasné, že vzhledem k malé intenzitě bojů drtivá většina připadla na zemřelé následkem nemocí. Pouze v roce 1945 zemřelo na území severní Koreje 3523 japonských válečných zajatců.

Překrucování skutečnosti

Přestože čelní představitelé KLDR, vyhlášené 9. září 1948, nejednou vyjádřili SSSR svou vděčnost za osvobození od nenáviděných Japonců, k nimž podle koreanisty a japanologa Jiřího Janoše měli podobný vztah slabšího k silnějšímu jako Češi k Němcům, objevily se v pracích jednotlivých korejských historiků závěry, které sovětské činitele zvedaly ze židle. Tak například v Novodobých dějinách korejského revolučního hnutí stálo, že Korejská lidová revoluční armáda „v součinnosti s jednotkami Sovětské armády přešla do posledního strategického útoku, jenž byl největší událostí při osvobozování země“. A dále se v knize praví: „Korejská lidová revoluční armáda v součinnosti s jednotkami Sovětské armády zahájila bojovou činnost v rozsáhlých oblastech severovýchodní části Mandžuska i přímo v Koreji… Pomocí výsadkových operací v prostoru Unggi a Čchongdžinu pronikla na východní pobřeží a úspěšně pokračovala v postupu.“

Tomu, že by při osvobozování severní Koreje hrála vedoucí úlohu nikomu téměř neznámá Korejská lidová revoluční armáda a sovětské ozbrojené síly tvořily jen jakýsi pandán, snad neuvěří ani nejzarytější rusofob. V témže duchu líčí osvobozování severní Koreje i Han Kju-hun ve stati Závěrečná ofenzíva Korejské lidové revoluční armády proti japonským imperialistům za osvobození země, uveřejněné v časopise Joksa kwahak č. 5/1965.

Získat jakékoli alespoň trochu věrohodné údaje o početním stavu a reálných bojových výkonech Korejské lidové revoluční armády je vzhledem k známým praktikám tajnůstkářského severokorejského režimu a z našeho pohledu neuvěřitelné propagandě zhola nemožné. Dokonce i sovětští historici – v tomto případě právem – však poukazovali na silné zveličování její role.

Třeba si Putin s „mladým vůdcem“ na toto téma popovídají.

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: reflexRuskoKLDRkim čong-unputin



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama