Jaguar vyrazil s modelem F-Type proti zaběhnutým konvencím. Zatímco některé konkurenční automobilky obvykle představují nejdříve kupé a až později atraktivnější kabriolet, Britové to udělali naopak. V samotném prvopočátku se však zdálo, že tomu tak rozhodně nebude.
Abychom poodhalili kořeny Jaguaru F-Type Coupé, musíme se vrátit do roku 2011. Tehdy se na autosalónu ve Frankfurtu představil koncept C-X16, který byl moderní reinterpretací legendárního a dnes už těžko dosažitelného modelu E-Type. Inspirace je přitom zřejmá na první pohled – ať už se zaměříte na masku chladiče, linii střechy, nebo koncové svítilny, jako byste se rázem vrátili do britského Coventry roku 1961. Právě zde se totiž původní předloha F-Type vyráběla.
Tvary jsou sice takřka původní, pohonné jednotky však nikoliv. Stejně jako předloha má i nejnovější model F-Type pod kapotou šestiválcový motor, vrchol v podobě dvanáctiválce však nahradila masívní V8. Oba motory současnosti jsou přeplňované kompresorem, což zajistilo jadrnější zvukový projev a široké spektrum výkonů. Vždyť už základní třílitrový agregát s 340 koni dnes deklasuje většinu konkurence a co teprve pětilitrový osmiválec, který jich má 550? Tím se navíc kupé odlišuje od loni představeného roadsteru, jenž si v nejsilnější verzi musí vystačit „pouze“ s necelými pěti stovkami plnokrevníků.
O Jaguaru F-Type Coupé se však nebavíme jen tak zbůhdarma. Jezdili jsme s ním! Nejprve s nejostřejší verzí R s již zmiňovanými 550 koni, kterou jsme se v prvopočátku neodvážili vypustit na otevřené silnice a využili zázemí španělského okruhu MotorLand Aragón.
A byla to správná volba. Rozvášnit tak početné stádo plnokrevníků totiž nemůžete jen tak bez přípravy. Minimálně potřebujete pořádnou rovinku, protože z klidu na rychlost 100 km/h se dostanete za 4,2 sekundy. Ani zatáčky však nedělají britské šelmě sebemenší problémy. O dokonalý přenos brutální síly na silnici se totiž stará aktivní zadní diferenciál, a když to přeženete, nápravy situace se velmi rády ujmou příplatkové keramické brzdy. Stručně řečeno – Porsche a Aston Martin mají velký problém...
Abychom však byli důslední, nejsilnější verze kolikrát nemusí být nejlepší. Ve Španělsku jsme se totiž stihli posadit také za volant verze F-Type S, která má pod kapotou kompresorový šestiválec s výkonem 380 koní, stojí na adaptivním podvozku a ani jí nechybí pořádná brzdová soustava.
Hlavní doménou verze S je totiž její lehkost. Jenom samotný motor je o 70 kilogramů lehčí než osmiválcová bestie, což má za následek větší ochotu zatáčet a mimo to také lepší práci přesného řízení. Zpěv šestiválce je navíc ušlechtilejší, vyšší a někde v pozadí slyšíte také práci mechanického kompresoru. O sedm desetin sekundy pomalejší akcelerace z nuly na stovku (oproti F-Type R) navíc při vidině ušetřených 700 000 korun až tak nezamrzí.
Když vás přestane řezání zatáček v „esku“ bavit, přepnete podvozek do komfortního režimu, zařadíte automatický režim osmistupňové převodovky a rázem cestujete pohodlně a s relativně příznivou spotřebou. Brutální síla F-Type R a její nesmírně efektivní přenos na silnici však také neomrzí!
