Volby prezidenta v USA živě: Trump je jedenáctým prezidentem v historii USA, jenž prohrál obhajobu ve volbách

VICE ADMIRÁL A „SLOVENSKÝ“ PREZIDENT – JOE SESTAK

Když byl zvolen do Sněmovny reprezentantů za stát Pennsylvanie, byl nejvýše postaveným vojákem v Kongresu, protože to při službě ve vojenském námořnictvu dotáhl až na tříhvězdičkového vice admirála. Teď Joe Sestak oznámil svou kandidaturu na prezidenta USA za demokraty. Jeho příjmení u nás může znít povědomě, pokud si přidáme háčku a čárku, může z něj být „Šesták“, ale ve skutečnosti je jeho jméno slovenského původu. Jeho dědeček a otec do USA přišli z obce Dolné Lovčice na Trnavsku. Také jeho otec už sloužil u vojenského námořnictva.  Sestak není typickým demokratem a statistiky hlasování ho také řadí do pomyslného středu Sněmovny reprezentantů. Sám také v této komoře reprezentuje volební obvod, který je tradičně spíše republikánský. Sestakovou výhodou v primárkách může být nejenom jeho úspěšná kariéra v námořnictvu, ale také fakt, že zastupuje stát, který bude příští rok v listopadu spolurozhodovat o vítězi voleb. Obecně ale Sestak není favoritem, a to nejenom protože do hry vstoupil relativně pozdě, kvůli čemuž například nebude účastníkem první demokratické „dvoj-debaty“.   

DONALD TRUMP ODSTARTOVAL KAMPAŇ ZA ZNOVUZVOLENÍ

Na shromáždění v Orlandu na Floridě dnes úřadující republikánský prezident Donald Trump odstartoval svou kampaň za znovuzvolení v roce 2020.

DO DEBAT SE KVALIFIKOVALO 20 DEMOKRATŮ

Demokratický národní výbor (DNC) dnes oznámil, že jím stanovené podmínky pro účast v první debatě v Miami na konci tohoto měsíce splnilo celkem 20 kandidátů z řad demokratických uchazečů o nominaci. Chybět v debatě proto bude guvernér Montany Steve Bullock, bývalý aljašský senátor Mike Gravel, starosta floridského města Miramar Wayne Messam a člen Sněmovny Seth Moulton.  Pro všechny z nich to znamená ránu pro jejich kampaně a snad jedině Bullock se může utěšovat tím, že kandidaturu oznámil až nedávno.

PRAVIDLA PRO PRVNÍ DEMOKRATICKOU DEBATU

Vedení Demokratické strany (DNS) oznámilo pravidla, která určila, jak se kandidáti kvalifikují do prvního kola televizních debat mezi demokratickými uchazeči. Ty proběhnou v závěru června a mohou se jich účastnit kandidáti, kteří buď získali podporu přes 1 % hlasů v minimálně třech průzkumech, uznaných DNC za relevantní, nebo kandidáti, kteří prokázali, že mají alespoň 65 tisíc jednotlivých finančních dárců (vždy minimálně 200 v každém z 50 států USA).  

BILL DE BLASIO – LEVICOVÝ STAROSTA NEW YORKU

Kromě Colorada bude mít ve hře dva demokratické kandidáty také stát New York, protože na kanálu youtube svou kandidaturu dnes oznámil také starosta největšího amerického města – New Yorku – Bill de Blasio. Ten bude prvním starostou města v primárkách od roku 1972, kdy to zkoušel jeho tehdejší předchůdce John Lindsday, a to také v barvách demokratů, které politice ve městě i státě jednoznačně dominují. De Blasio je poměrně silně levicovým starostou. Jeho politika často na boji proti nerovnosti, kterou ale většinou zkouší řešit zvyšováním daní pro bohatší Newyorčany. Takto například financoval zavedení obdoby našich jeslí pro malé děti. Jinou „milionářskou“ daň mu zarazil jeho spolustraník a guvernér státu New York Andrew Cuomo. De Blasio také navrhoval zmražení cen nájmů v celém městě. Americká média nepovažují de Blasia za favority demokratických primárek, protože jeho celostátní i lokální čísla podpory nejsou nijak závratná.

KANDIDUJE I GUVERNÉR MONTANY STEVE BULLOCK - „ŠÉF“ VŠECH GUVERNÉRŮ

Po guvernérovi Washingtonu se dnes do boje o Bílý dům přihlásil nejvyšší představitel dalšího státu Unie. Je jím demokratický guvernér Montany Steve Bullock, který stojí v čele tohoto státu od roku 2013. Bullock patří k umírněným demokratům, kteří mají středové politické názory. Od roku 2018 Bullock vede Národní asociaci guvernérů, která sdružuje všechny hlavy států, dříve vedl také sdružení demokratických guvernérů. V roce 2016 byl jediným demokratickým guvernérem, který dokázal obhájit úřad ve státě, kde zároveň prezidentské volby vyhrál republikán Donald Trump. V řadě dílčích názorů se Bulock liší od zbytku širokého pole demokratických uchazečů. Podporuje například uhelný průmysl, který chtějí demokraté většinou z ekologických důvod omezit, a je i pro omezené používání trestu smrti například v případech terorismu.

DRUHÝ KANDIDÁT Z COLORADA, SENÁTOR MICHAEL BENNET – PROTI VLASNÍMU ŠÉFOVI

Zajímavý příběh má i kandidatura demokratického senátora za stát Colorado Michaela Benneta, který ji dnes zveřejnil. Bennet bude nejenom druhým kandidátem ze stejného státu, ale bude zároveň i coloradským rivalem svého bývalého šéfa – exguvernéra Hickenloopera. Bennet mu kdysi pomáhal s volební kampaní, když se ucházel o post starosty Denveru. Po úspěchu ve volbách dva roky pracoval jako šéf úřadu nového denverského starosty.  Oba politiky spojuje i příslušnost k tzv. umírněným demokratům, kteří jsou se svými názory blízcí politickému středu a jsou otevření nadstranickým dohodám s republikány. Zajímavé je také to, že Bennet je rodákem z indického Dillí, kde jeho otec působil jako poradce amerického velvyslance. Jeho prarodiče z matčiny strany zase přežili věznění ve varšavském židovském ghettu za druhé světové války.

NÁSTUP DEMOKRATICKÉHO FAVORITA: OBAMŮV VICEPREZIDENT A SENÁTNÍ MATADOR JOE BIDEN

Na sociálních sítích se dnes objevilo video, v němž svůj vstup do prezidentských voleb oznámil jeden z velkých favoritů na demokratickou nominaci – bývalý viceprezident Joe Biden. Ten strávil nejprve v Senátu dlouhých 36 let, kdy zastupoval novoanglický stát Delaware. Dvakrát se pokoušel o prezidentskou kandidaturu, ale až na vrchol nedošel. Často ho zradil jeho zvláštní talent občas vypustit z úst něco hodně nepolitického. Jenže proti tomu stála jeho solidnost, více úřednický než politický přístup k mandátu a naladění na stejnou strunu s americkou střední třídou, z níž jako syn úspěšného prodejce ojetých aut vzešel. Jako zkušeného harcovníka si ho vybral mladý Barack Obama v roce 2007 za svého viceprezidenta. Roli zvládnul bez větších chyb, ale za výrazným Obamou nebyl příliš vidět. Po skončení prvního Obamova mandátu dokonce údajně jeho poradci zvažovali, že další čtyři roky by měla být viceprezidentkou právě Hillary Clintonová.

Biden se možná během svého úřadování v Bílém domě trochu smiřoval s tím, že na prezidenta bude za nedlouho kandidovat jiný Biden – jeho syn Beau. Ten po něm podědil politické buňky a po otcově vzoru se opět relativně mladý stal generálním prokurátorem státu Delaware. Jenže Beau v roce 2015 zemřel následkem nádoru na mozku. Joe Biden ještě chvíli váhal a pak sám kandidaturu odmítl. Nyní jde do boje v 77 letech a bude reprezentovat umírněné demokraty. Průzkumy zatím dávají nejlepší předpoklady pro souboj s Donaldem Trumpem.

MÁLO ZNÁMÝ DEMOKRATICKÝ POSLANEC ZA MASSACHUSETTS – SETH MOULTON

Jeden z nejméně známých uchazečů o prezidentský úřad Seth Moulton, který dnes zveřejnil prostřednictvím videa svůj záměr ucházet se o úřad hlavy státu, se pokusí zlomit tradici, kdy poslední člen Sněmovny reprezentantů, který byl zvolen přímo do Bílého domu byl James Garfield v roce 1880. Moulton patří k mladší generaci demokratů, hlasuje jako umírněný demokrat, ale zároveň často kritizuje nejenom prezidenta Trumpa, ale i „vlastní“ demokratické stranické vedení.

Moulton je v pořadí již 20. demokratem, který zkouší získat demokratickou prezidentskou nominaci.

TRUMP MÁ PRVNÍHO REPUBLIKÁNSKÉHO SOUPEŘE: EXLIBERTARIÁNA WELDA

Prvním reálným soupeřem úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa se dnes stal Bill Weld. Bývalý úspěšný republikánský guvernér státu Massachusetts zasáhl do prezidentských voleb v roce 2016, kdy byl viceprezidentským kandidátem Libertariánské strany v tandemu hlavním libertariánským kandidátem Gary Johnsonem. Tentokrát se Weld vrátil k republikánům a pokusí se vyzvat v primárkách Trumpa. Republikánské primárky by se ovšem konaly, i kdyby se nepřihlásil Weld, protože i republikáni musí zvolit delegáty na svou konvenci – republikánský nominační sjezd, a konání primárek předepisují v některých státech zákony. Weld si věří, že by s pomocí nezávislých voličů mohl Trumpa porazit, což je ale zatím hodně nereálné. Trumpa Weld kritizuje, protože prý opovrhuje americkými občany. Samotný Weld patří podle svých politických názorů k politickému středu.

ERIC SWALWELL – MLADÝ BOJOVNÍK ZA REGULACI ZBRANÍ

Mladou generaci a celostátně méně známé politiky se v demokratické presidentské kampani rozhodl zastupovat také člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie – Eric Swalwell (39). Prioritou jeho dnes oznámené kampaně se má stát boj za větší regulaci nošení zbraní. Swalwell je velký propagátor moderních technologií, a například propaguje „mobilní Kongres“ v němž by členové mohli hlasovat na dálku elektronicky, což by jim dalo více času na kontakt s voliči v jejich volebních obvodech. Swalwell by před podobné originální nápady měl patřit k outsiderům souboje o demokratickou prezidentskou nominaci.

REKORDNÍ KANDIDÁT TIM RYAN Z OHIA – SOUPEŘ PELOSIOVÉ

Když dnes svou prezidentskou kampaň oznámil demokratický člen Sněmovny reprezentantů za stát Ohio Tim Ryan, padl historický rekord, protože i po odečtení již odstoupivšího Richarda Ojedy, se nyní o demokratickou prezidentskou nominaci uchází 18 politiků a političek. Tím je překonáno zatím dosud nejširší primárkové pole u jedné z hlavních stran, kterým bylo 17 kandidátů v republikánských primárkách v roce 2016.

Tim Ryan je známý jako zástupce mladé generace demokratů, což nejlépe ztělesňuje jeho snaha sesadit v roce 2017 z čela demokratických poslanců Nacy Pelosiovou. Ryan sice v souboji s ní prohrál, ale dostatečně se zviditelnil.  Ryan přesto stále nepatří k nejznámějším prezidentským kandidátům. Jeho výhodu tvoří původ z „bitevního“ Ohia a také jeho k levému křídlu se blížící spíše populistická politika, kterou může oslovit dělníky, kteří právě v Ohiu a okolí minule volili prezidentem Trumpa.

EXSENÁTOR GRAVEL – ALJAŠSKÝ MATADOR PŘÍMÉ DEMOKRACIE

V poli demokratických kandidátů nově najdeme i bývalého senátora za Aljašku Mike Gravela.  To, že v době své práce v Senátu k jeho hlavním tématům patřil návrh na ukončení odvodů do americké armády během vietnamské války, potvrzuje, že jde o politického veterána, který v Senátu USA zasedal v letech 1969 až 1981. Aktuálně je Gravelovi 89 let a je zatím nejhorším uchazečem o prezidentskou nominaci Už v roce 1972 zkoušel usiloval o nominaci na viceprezidentského kandidáta a do demokratických prezidentských primárek se zapojil i v roce 2006. Nyní kandiduje hlavně proto, aby do primárkové debaty vnesl svá hlavní témata – zavedení přímé demokracie na federální úrovni. Gravel prosazuje nejenom celoamerické referendum, ale i lidovou iniciativu, jejímž prostřednictvím ve spojení s lidovým hlasováním by občané mohli prosazovat zákony. Jeho prezidentské ambice jsou ale naprosto bez šance.

O´ROURKE – VYCHÁZEJÍCÍ HVĚZDA TEXASKÝCH DEMOKRATŮ

Chybělo málo a demokratický člen Sněmovny reprezentantů za jeden z texaských okrsků Beto O´Rourke dokázal v loňských senátních volbách opravdový zázrak. Celou dobu souboje o senátorský post ve státě osamělé hvězdy, jak se přezdívá Texasu, dokázal držet krok s velkým favoritem a účastníkem republikánských prezidentských primárek z roku 2016 Tedem Cruzem. Nakonec s ním O´Rourke prohrál jen 48,3 % ku 50,3 %, ale dokázal tím získat nejvyšší volební zik, jaký kdy demokrat v celotexaských volbách dosáhl. Přestože O´Rourke používá přezdívku „Beto“, kterou mu dali rodiče, není ve skutečnosti hispánského původu, ale jeho rodinní kořeny sahají do Irska. Vycházející hvězda Demokratické strany patří jako bývalý podnikatel k probusinessovému křídlu strany a v dalších politických otázkách se řadí ke středu vlastní strany.  

DALŠÍ STAROSTA – AFROAMERIČAN MESSAM Z FLORIDY

Pětačtyřicetiletý starosta města Miramar, které patří do metropolitní oblasti Miami na Floridě, Wayne Messam se připojil do zástupu demokratických uchazečů o prezidentský úřad. Messam, jehož oba rodiče se narodili na Jamajce, se původně živil jako majitel stavební firmy. Celostátně ale není další černošský politik se zájmem o Bílý dům příliš známý. Jeho politické postoje se blíží spíše stranické levici, když například navrhuje odpuštění všech dluhů ze studentských půjček.

HICKENLOOPER - „SLÁDEK“ A EXGUVERNÉR „BITEVNÍHO“ COLORADA

Do dlouhé řady demokratických kandidátů se připojil John Hickenlloper. Jeho hlavní politickou devizou je, že do začátku roku sloužil jako guvernér státu Colorado, který je považován za tzv. bitevní stát, který není v prezidentských volbách dopředu rozhodnutý a kandidáti obou velkých stran o něj svádí tuhý boj. Hickenlooper se ve svém státě proslavil zejména jako zakladatel jedné z prvních restaurací, která si vaří vlastní pivo. Tento „brewpub“, jak jim říká v USA, založil ve městě Denver, kde následně zapojil do komunální politiky a byl zvolen i jeho starostou. Od roku 2011 působil osm let jako guvernér celého státu Colorado. Názorově patří spíše k centristům, je rozpočtově konzervativní a, i když prosazuje ekologickou politiku, je jako vystudovaný geolog zastánce těžby surovin tzv. frackingem.  

PRVNÍ GUVERNÉR VE HŘE: JAY INSLEE, KTERÝ ŽALOVAL TRUMPA

Demokratický guvernér státu Washington (nejde o hlavní město, ale o stát na severozápadě USA) Jay Inslee se stal prvním guvernérem, který se chce ucházet v demokratických barvách o prezidentský úřad. Inslee patří spíše ke středovým demokratům. Celostátně na sebe upozornil, když inicioval žalobu, kterou „jeho“ stát Washington u soudu napadl rozhodnutí prezidenta Trumpa, podle něhož do země nemohli vstupovat občané sedmi muslimských zemí. Soud Trumpovo rozhodnutí na tomto základě pozastavil. Inslee se následně stal šéfem Demokratické asociace guvernérů a za jeho předsednictví strana získala ve volbách v roce 2017 nových 7 guvernérských postů, což také posílilo jeho prezidentské ambice. Hlavním programovým bodem jeho kampaně bude boj proti klimatické změně.   

„SOCIALISTA“ SANDERS SE OPĚT ZKOUŠÍ STÁT PREZIDENTEM

Nezávislý senátor za stát Vermont Bernie Sanders v demokratických primárkách před prezidentskými volbami v roce 2016 pěkně prohnal pozdější demokratickou nominantku Hillary Clintonovou. Tehdy se zrodila celoamerická legenda silně levicového křídla demokratů jménem „Bernie“. Sanders se sám označuje za socialistu, což je v USA považováno za označení vhodné téměř pro krajní levici. Sanders v Senátu dlouhodobě funguje jako nezávislý senátor, který ale je součástí demokratického klubu, a pro minulé i tyto primárky podepsal závazek, že v případě zvolení bude jako prezident zastupovat Demokratickou stranu. Očekává se , že Sanders, kterému v září už bude 78 let, bude v první řadě bojovat se senátorkou Warrenovou o to, kdo se stane hlavním představitelem progresivního, tedy silně levicového křídla strany v nadcházejících primárkách.     

AMY KLOBUCHAROVÁ – SENÁTORKA Z MINNESOTY SE STŘEDOEVROPSKÝMI KOŘENY

Do dlouhého zástupu uchazečů o demokratickou presidentskou nominaci se přidala senátorka za stát Minnesota Amy Klobucharová. Jak její jméno napovídá, její kořeny pochází ze střední Evropy. Její předci z otcovi strany přišli do USA ze Slovinska, konkrétně z regionu Bílé Kranjsko u hranic s Chorvatskem.

Klobucharová je hodnocena jako jedna z nejaktivnějších senátorek. V minulém funkčním období byl její podpis pod nejvíce zákonodárnými návrhy. Ve svém domovském státě její popularita přesahuje podporu Demokratické strany (respektive její místní větve Demokratické farmářské labouristické strany). Média jí dlouhodobě vyhodnocují jako ženu, která má jedny z největších šancí být první americkou prezidentskou, nebo budoucí členkou Nejvyššího soudu. Nyní ji ale poněkud oslabuje aféry vycházející z toho, že je údajně velmi tvrdí na členy její senátorské kanceláře, ale i to, že Minnesota nepatří k největším státům USA.

„NOVÝ OBAMA“ CORY BOOKER – VEGAN  A LEVICOVÝ, ČERNOŠSKÝ SENÁTOR ZA NEW JERSEY

Kandidovat za demokraty se rozhodl také teprve devátý černošský senátor v celé historii – zástupce státu New Jersey v horní komoře Kongresu – Cory Booker. Bývalý starosta města Newark, které je čtvrtmilionem obyvatel největší v New Jersey, si získal celostátní pozornost neortodoxním výkonem starostenské funkce, což mu později vyneslo zvolení do funkce federálního senátora. Booker v Senátu vystupuje jako tvrdý kritik prezidenta Trumpa a patří vůbec k nejlevicovějším (v Americe se říká nejliberálnějším) členům Senátu. Podle hlasování byl vyhodnocen jako třetí nejvíce liberální senátor.  Vzhledem k tomu, že u demokratů existuje vysoká poptávka po zástupcích menšin na důležitých postech, je Booker považován za možného spolufavorita ve stále rostoucím poli demokratických kandidátů. Booker kandidaturu také oznámil na National Freedom Day - den, kdy se připomíná zrušení otroctví, prože 1. února podepsal prezident Lincoln ústavní dodatek, který ho měl zakázat.

Booker je od roku 1992 vegetariánem a posledních několik let dokonce i veganem. Zároveň nepije alkohol, což je asi jedna z mála věcí, která ho spojuje s prezidentem Trumpem.

MR. STARBUCKS – HOWARD SCHULTZ – JAKO NEZÁVISLÝ DO BÍLEHO DOMU?

V amerických prezidentských volbách se pravidelně pokouší kandidátům dvou největších stran konkurovat zástupci menších stran nebo nezávislý kandidáti. Jejich výsledky jsou většinou natolik malé, že celkový výsledek neovlivní. Letos by tomu ale mohlo být jinak, protože vážné úvahy o kandidatuře v televizním rozhovoru přiznal bývalý šéf firmy Starbucks a miliardář Howard Schultz. Z úvah bývalého šéfa světoznámé kavárenské firmy, dřívějšího majitele týmu Seatle Supersonics v basketbalové NBA a dlouholetého podporovatele demokratů, že bude kandidovat na prezidenta jako nezávislý, musí bolet hlava hlavně právě demokraty. Schultzova kandidatura by totiž mohla rozdělit protitrumpovský voličský tábor a ve výsledku ulehčit současnému prezidentovi cestu k obhajobě místa v čele Bílého domu.

PRVNÍ Z KOLA VENKU: OJEDA UKONČIIL KAMPAŇ

Počet uchazečů o demokratickou prezidentskou kandidaturu narůstá téměř každý den, ale dnes naopak jeden z nich ubyl, když se kandidatury vzdal poslanec v Západní Virginii Richard Ojeda. Ten se v listopadu pokusil získat místo ve Sněmovně reprezentantů, ale volby prohrál. Bývalý vojenský parašutista, i proto nyní oznámil, že již nemůže od podporovatelů vybírat peníze na prezidentskou kampaň, když má velmi malé šance na úspěch.

DEVÁTÝ DEMOKRAT: STAROSTA BUTTIGIEG – MARIŇÁK, BENJAMÍNEK A GAY

Dalším demokratickým kandidátem v pořadí se stal starosta stotisícového města South Bend ve státě Indiana Pete Buttigieg, který oznámil vytvoření přípravného výboru pro kandidaturu. . Jeho jméno naznačuje fakt, že jeho otec se narodil na Maltě. Kdyby byl Buttigieg zvolen prezidentem, stal by se nejenom nejmladší hlavou USA v dějinách, protože je mu nyní teprve 37 let, ale také prvním veřejně deklarovaným gayem v čele Bílého domu. Buttigieg je teprve historicky druhým kandidátem na prezidentskou nominaci v jedné ze dvou velkých stran, který veřejně deklaroval, že je homosexuální orientace. Prvním byl v roce 2012 uchazeč o republikánskou nominaci Fred Karger. Buttigieg za sebou má službu ve vojenském námořnictvu, při níž byl mimo jiné nasazen i v Afghánistánu. Ve svém programu akcentuje zejména ekologické návrhy.   

DALŠÍ DEMOKRATKA: KAMALA HARRISOVÁ – SENÁTORKA Z KALIFORNIE

Pole demokratických prezidentských uchazečů se rozrostlo díky vystoupení v pořadu televize ABC Good Morning America, kde se ke kandidatuře přihlásila současná senátorka za Kalifornii Kamala Harrisová. Její životopis obsahuje skoro všechno, co chtějí demokraté v příštích volbách Trumpovi „hodit na hlavu.“ Kamala Harrisová má emigrantský původ, a to dokonce z obou stran. Její matka se narodila v tamilské části Indie, otec na Jamajce. Její křestní jméno sice může v Evropě navozovat muslimské kořeny, ale ve skutečnosti znamená tamilsky lotos a kalifornská senátorka podle vlastních slov nábožensky vyrostla mezi hinduistickým chrámem a baptistickým sborem. Později následovala právní a politická kariéra prolamující spoustu bariér. Harrisová se stala postupně první ženou s černošským původem, která byla vybrána jako státní zástupkyně pro San Francisco a následně i pro celý stát Kalifornie. Průlomové to bylo hlavně proto, že své „prokurátory“ si Američané volí přímo sami ve volbách. Názorově se Harrisová, která může patřit k černým koňům primárek postupně posunula k silně levicovým názorům.

KANDUDUJE I NÁSTUPKYNĚ HILLARY V SENÁTU – KIRSTEN GILLIBRANDOVÁ

V pořadí sedmou demokratickou uchazečkou o prezidentskou nominaci se stala senátorka za stát New York Kirsten Gillibrandová, která oznámila ve známé televizní show Stephena Colberta založení přípravného výboru pro svou kandidaturu. Gillibrandová byla guvernérem jednoho z největších amerických států do Senátu jmenována, když se svého křesla v něm vzdala v roce 2009 newyorská senátorka Hillary Clintonová, protože byla nominována na post americké ministryně zahraničí. Gillibrandová svůj mandát v Senátu obhájila v doplňovacích (v USA se říká ve speciálních) volbách do Senátu v roce 2010,  a znovu v letech 2012 i 2018. Když byla před jmenováním do Senátu členkou Sněmovny reprezentantů připojila se ke skupině středových až konzervativních demokratů zvaných Blue Dog Democrats, ale po přechodu do Senátu se její názory posunuly více k levé části demokratického spektra.

DALŠÍ DEMOKRATICKÁ KANDIDÁTKA TULSI GABBARDOVÁ: VOJAČKA, SAMOANKA, HINDUISTKA

Svou prezidentskou kandidaturu oznámila v televizním pořadu The Van Jones Show demokratická členka Sněmovny reprezentantů za stát Havaj Tulsi Gabbardová. Bývalá vojačka, která sloužila v Iráku, se v roce 2012 stala první členkou amerického federálního parlamentu, která je původem z amerického závislého území Americká Samoa a zároveň také první hinduistickou členkou Kongresu. Kritička amerických vojenských zásahů v Afghánistánu a Iráku v lednu 2017 se bez vědomí vedení Sněmovny setkala během cesty do Sýrii s tamějším diktátorem Bašarem Asadem.

Uvnitř strany Gabbardová, která není americké veřejnosti příliš známá, patří spíše k více levicovému křídlu.

PRVNÍ TĚŽKÁ VÁHA V RINGU: SENÁTORKA WARRENOVÁ

Silvestrovský den využila k oznámení vstupu do prezidentského klání první opravdová politická veličina. Demokratická senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová vyhlásila, že také zakládá přípravný výbor pro svou kandidaturu. Warrenová je jednou z hlavních ikon levicového (v Americe se říká progresivního) křídla demokratů. Původní profesí právnička a vysokoškolská učitelka se mezi jeho příznivci proslavila například častými útoky na Wall street – centrum americké burzovní ekonomiky. Dlouhodobě je zastánkyní všemožné regulace, která by omezila přílišný kapitalismus. Nyní chce například prosazovat, aby byly zadarmo americké vysoké školy.

KANDIDOVAT BUDE TAKÉ CASTRO

Vytvoření tzv. exploratory committee (něco jako přípravný či průzkumný výbor), který často předchází oficiálnímu vyhlášení kandidatury, založil první demokratický kandidát, který se může zařadit mezi minimálně spolufavority – bývalý Obamův ministr bydlení a rozvoj měst Julian Castro. Dědeček tohoto nejmladšího ministra v Obamově kabinetu přišel do země jako ilegální přistěhovalec z Mexika a jeho matka byla významnou bojovnicí za práva lidí hispánského původu v USA. Castro pochází z Texasu a v politice se angažuje za demokraty i jeho o minutu mladší dvojče Joaquin, který zasedá v americké Sněmovně reprezentantů. O prezidentskou kandidaturu se ucházející Julian před funkcí ministra zastával také post starosty města San Antonio a je letošním prvním kandidátem hispánského původu.

Obě velké strany dlouhodobě spekulují tom, že jim k volebnímu vítězství v prezidentských volbách může výrazně přispět nominace kandidáta, který bude patřit právě ke skupině hispánských voličů, jejichž počet v zemi narůstá.  

SPISOVATELKA A AKTIVISTKA WILLIAMSONOVÁ CHCE BÝT PREZIDENTKOU

Duchovní učitelka, autorka několika bestsellerů a aktivista Marianne Williamsonová z Kalifornie se jako další přihlásila do demokratických prezidentských primárek. Ani čtvrtý demokratický kandidát v pořadí ale zřejmě nebude patřit k favoritům volby. Williamsonová už se jednou o vstup do politiky pokoušela, když se jako rodačka z Texasu ucházela jako nezávislá o křeslo ve federální Sněmovně reprezentantů za Kalifornii, kde nyní žije. Specialistou její kampaně je velmi podrobně propracovaný na plán na tzv. reparace za otroctví. To je myšlenka, kterou propagují některé černošské organizace, podle nichž by vláda USA měla odškodnit všechny černošské Američany a možná i některé karibské státy za dobu, kdy fungovalo otroctví. Například Williamsonová by takto ráda rozdělila celých 100 miliard dolarů. Její celkový politický program ji řadí k silně levicovému křídlu demokratické strany.

BÝVALÝ VOJÁK OJEDA DALŠÍM KANDIDÁTEM

Přesně pět dní po tzv. midterms elections (volbách v polovině prezidentského volebního období) oznámil 11. listopadu svou kandidaturu bývalý voják se zkušeností z Afghánistánu i Iráku a senátor státu Západní Virginie Richard Ojeda. Tento demokratický zákonodárce na úrovni jednoho ze států Unie se označuje za umírněného, ale jeho politika je spíše levicově populistická. Celoamerické pozornosti se těšil krátce, když v roce 2018 podporoval stávku učitelů. Na úrovni Západní Virginie je známý také díky tomu, že vede boj za legalizaci konopí.

PODNIKATEL YANG CHCE DO BÍLÉHO DOMU

Téměř přesně tři roky před další prezidentskou volbou se objevil v pořadí druhý uchazeč o Bílý dům z řad demokratů. Je jím nepolitik – podnikatel a filantrop Andrew Yang. Tento ve státě New York narozený syn imigrantů z Tchaj-wanu chce svou kampaň postavit zejména na návrhu univerzálního nepodmíněného příjmu pro všechny občany, který nazývá "dividenda svobody". Dokonce přišel s návrhem, že bude vyplácet jednomu z občanů státu New Hampshire (náhodou jde o druhý stát v pořadí primárek) z vlastní kapsy každý měsíc tisíc dolarů. Podporuje ale také reformu zdravotního pojištění Medicar-for-all, „humánní“ kapitalismus a ekologickou daň na pohonné hmoty.

Yanga si během svého prezidentování jako úspěšného podnikatele všiml Barack Obama, který ho ocenil jako inovativního "Mistra změny" a později z něj dokonce udělal vyslance USA pro globální podnikání. 

Yang je teprve třetím člověkem s původem ve Východní Asii, který se uchází o prezidentskou nominaci jedné ze dvou velkých stran.

PRVNÍ KANDIDÁT: JOHN DELANEY

Téměř dva a půl roku před samotnými prezidentskými volbami v roce 2020 se přihlásil první uchazeč o Bílý dům, který se v demokratických barvách pokusí porazit úřadujícího prezidenta Donald Trumpa. Je jím člen Sněmovny reprezentantů ze státu Maryland John Delaney. Málo známý demokrat patří ke středovému křídlu strany a zřejmě nebude patřit k favoritům na demokratickou nominaci pro samotné volby. Svou kandidaturu Delaney zveřejnil v komentáři pro list Washington Post.