nahoru
Senátní volby 2018 - 2. kolo
Konečné výsledky voleb v ČR
Obnovit výsledky
ODS
9
33,33 %
0 hlasů
STAN
3
11,11 %
0 hlasů
NK
3
11,11 %
0 hlasů
KDU-ČSL
2
7,41 %
0 hlasů
SEN 21
1
3,70 %
0 hlasů
KDU+Z+ST…
1
3,70 %
0 hlasů

Údaje pro celou ČR

Jak se v komunálkách volí v městských částech a volebních obvodech a jak to ovlivňuje kandidátní listiny

Petr Sokol2. července 2018 • 15:00
1080p720p360p
Petr Sokol: Kdo volí a kam se volí v komunálních volbách
• video: 
Martin Bartkovský

V letošních komunálních volbách se 5. a 6. října budou zastupitelstva volit ve všech obcích ČR, a fakticky se tak bude hlasovat na celém území státu. Jedinou výjimku tvoří takzvané vojenské újezdy, které jsou pod správou Armády ČR, nemají obecní úřady, zastupitelstva ani starosty, takže zde volby v minulosti neprobíhaly. Naopak dvojí volba proběhne v komunálních volbách v některých velkých městech.

V drtivé většině obcí proběhnou letos pouze volby do jediného zastupitelstva. Výjimku tvoří územně členěná statutární města, která se dělí na městské části, někdy zvané také jako městské obvody.

Statutární města

Rozlišit, která města se dále člení a která ne, není úplně jednoduché. Statutární město se pozná podle toho, že v jeho čele nestojí starosta, ale primátor. Jenže ne všechna statutární města jsou rozdělená na městské části či obvody. Ty najdeme jen v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích a ve zvláštní podobě ještě v Liberci a Opavě.

V severočeském městě je totiž jen jeden jediný malý městský obvod (Vratislavice nad Nisou), který pokrývá jen malou část města, kde občané volí samostatné zastupitelstvo. Všude jinde v Liberci se volí pouze zastupitelstvo celoměstské. V historické metropoli Slezska – Opavě – je sice osm městských částí, ale ani ty nepokrývají celé území, protože své vlastní zastupitelstvo nemá centrální část města, která není součástí žádného z obvodů. Opět tedy platí, že v centru Opavy občané volí jen jedno, „velké“ zastupitelstvo pro celé město, zatímco v osmi „okrajových“ částech se hlasuje jak do městského zastupitelstva, tak i do místního zastupitelstva.

Zodpovědnost psychopatů: Jsou vůbec schopni své chování nějak ovlivňovat?

Praha, Brno, Ostrava, Ústí

V ostatních členěných statutárních městech je naopak „malými radnicemi“ městských částí pokryto celé území. V Praze budou proto všichni voliči vedle celopražského zastupitelstva volit také do jednoho z 57 zastupitelstev městských částí (22 „číslovaných“ a 35 menších).

Brňané budou zase hlasovat vedle zastupitelstva města také o složení zastupitelstva jedné z 29 městských částí. V Ostravě se „navíc“ volí zastupitelstva 23 městských obvodů, v Plzni zastupitelé 10 městských obvodů, v Ústí nad Labem zastupitelstva 4 městských obvodů a v Pardubicích členové 8 městských obvodů.

Kandidátní listiny a kde volit

Pro volby do zastupitelstev městských částí nebo obvodů platí stejné pravidlo jako pro celé komunální volby, podle kterého občané volí vždy v té městské části, kde mají trvalý pobyt. Pokud má tedy volič oficiální trvalé bydliště v Praze 8, nemůže volit zastupitelstvo Prahy 6, i když v ní reálně bydlí.

Když se v konkrétním městě volí nejen celoměstské zastupitelstvo, ale i zastupitelstvo městské části či obvodu, dostávají voliči dva oddělené volební lístky s kandidátními listinami, přičemž prostřednictvím každého z nich volí jiné zastupitelstvo.

10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat
Jan Cvrček 12. května 2018 • 17:22

10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat

Zrádné volební obvody

Něco úplně jiného než městské obvody jsou volební obvody. Nejpozději 85 dní před volbami může zastupitelstvo obce či města své území dále rozdělit podle toho, jak chce. Zákon jen stanoví minimální počet zastupitelů pro každý z volebních obvodů.

V obcích do 10 tisíc obyvatel musí ke každému takto zřízenému volebnímu obvodu patřit alespoň 5 zastupitelů, v obcích mezi 10 a 50 tisíci alespoň 7 zastupitelů a ve větších obcích minimálně 9 zastupitelů. V Praze a v územně členěných statutárních městech s „malými“ radnicemi nesmí vytyčení volebních obvodů porušovat hranice městských částí. Ty musí být vždy zahrnuty celé do jednoho volebního obvodu. Volební obvody se ale mohou vytvářet i pro zastupitelstva v rámci jednotlivých městských částí.

Pokud jsou tímto způsobem zřízeny volební obvody, znamená to, že občan nevolí celé zastupitelstvo, ale pouze jeho část vymezenou právě pro volební obvod, kde má volič trvalý pobyt. Zastupitelstvo je tak rozděleno na několik částí a každá taková část je volena pouze v jednom volebním obvodě. Volič tedy nevybírá ze všech kandidátů do zastupitelstva, ale pouze z těch, kteří kandidují v jeho volebním obvodu.

Důvody pro zřízení obvodů jsou v zásadě dva. Zaprvé obvody vedou k větší vazbě zastupitelů k určité části města, zadruhé jsou díky volebnímu systému výhodnější pro silnější strany, protože menší strany v obvodě často nedosáhnou na žádný mandát.

Při komunálních volbách v Praze v roce 2010 byla možnost vytvářet obvody, která byla tehdy na celopražské úrovni využita a ovlivnila výsledky voleb, dokonce napadena u Ústavního soudu, který ale možnost vytvářet volební obvody potvrdil.

Kauza Čapí hnízdo chronologicky: Jak to bylo s dotací, proč Babiše šetřil OLAF i…
20 nejlepších akčních filmů 21. století. Tady jsou důvody, proč se na ně podívat





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,960
22,940
29,790
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější