Analýza

Zpět na článek

Před dvaceti lety se Robert Fico dostal k moci. Jak tento politický chameleon změnil Slovensko?

7 komentářů

Daniel Volohovic
google
[url="­https:­//www­.goo­gle.co­m"]go­ogle­[/ur­l]
[url=h­ttps:/­/www­.goo­gle.co­m]go­ogle­[/ur­l]
[goo­gle](h­ttps:/­/www­.goo­gle.co­m)
torstt
Závidím Slovákům. Kéž bychom měli místo A. Babiše nějakého Fica či Orbána!
Avatar - Jarmil Hetzl
Jarmil Hetzl
@torstt Není důvod závidět, stačí se odstěhovat, máš to kousek...😂
Zuzana Klimankova
cituji z článku : A v obou případech k tomu přispěl rozhádaný a rozštěpený tábor demokratických stran."., konec citátu . Tedy Robert Fico je nikým nevolený , samozvaný autokratický vůdce , diktátor, že byl zvolen x krát asi nedomakrickými stranami, je dle článku hodně zvláštní a neuchopitelné
torstt
@Zuzana Klimankova : No hlavní problém je, že Fica zvolila lůza a spodina, jak hlásají demogratčíci Šimečka st. a Vašáryová, že?
Avatar - Jiří Červený
Jiří Červený
@torstt Přesně tak. Fica i Babiše volila přesně taková lůza, jako jsi ty a Klimánková, která neumí ani napsat správně své jméno.
Avatar - Ringhofer
Ringhofer
Poměrně rozsáhla, v každém případě solidní analýza vývoje na slovenské politické scéně ukazuje především na naprosto odlišné chápaní základních pojmů stmelujících či rozdělujících společnost mezi ČR a SR. Tyto rozdíly jsou nejen velice podobné roku 1992 (a letům předcházejícím), ale i dnešnímu stavu. Vývoj v článku popsaný bohužel potvrzuje, že společný stát neměl šanci na přetrvání. A bohužel potvrzuje, že součástí EU a NATO se mohou stát i ti, kteří ve společně sdílené hodnoty nevěří a někdy jimi i pohrdají.
Pokud jde o analogie s ČR, jediné co vidím, je obrovský nápor ruské ideologie na českou společnost, jež ovšem přeci jen odolává mnohem pevněji díky zděděné preferenci demokracie. Stejně jako v Rusku, tak i ve Slovensku - dokonce i v době socializmu - přetrvávaly mafiánské metody ovládání společnosti, značný pocit zmaru a neschopnost postavit se nespravedlnosti. Výsledkem je pocit životní nespravedlnosti stále svírající obrovskou část populace a tedy lavírování v úvahách o budoucnosti, jež jsou viditelné nejen u voličů, ale i u politických reprezentací.
Společný s Českem pak je problém silné ekonomické centralizace v hlavních městech a stejným důsledkem opačně orientované voličské preference mezi hlavními městy a zbytkem populace. A bohužel ani jedna z politických stran a vlád (myšleno ČR a SR) tomuto problému nevěnuje dostatečnou pozornost. Samotným objížděním regionů - bez následných kroků k redukci klientelizmu, korupce a daňových úniků - a stavbou dálnic z Prahy do krajských měst se nic podstatného neřeší.