Pražský Petřín je symbolem jara a prvních květnových dnů. Polodivokým romantickým parkem plným intimních zákoutí. Teď mu však hrozí zásadní proměna.
Ve vykácených petřínských sadech ještě větší davy turistů. Fronta na záchodky a v okolí, kde se prohání stále víc – zejména mezi mladými turisty — tak oblíbených elektroběžek (koloběžek na elektrický pohon), trendy designové lavičky. Dosud polodivoká Lobkovická zahrada, plná intimních zákoutí, přeměněná v uhlazený barokní park. I taková budoucnost může čekat pražský Petřín. Ten je přitom ceněným kusem přírody uprostřed města, jeho vrchní část je dokonce zařazena mezi evropsky významné přírodní lokality.
Nové cesty, kácení, budování…
Postupující revitalizace provázená v posledních měsících masívním kácením naznačuje, že by nemusela být daleko chvíle, kdy zdejší příroda ustoupí uhlazeným instagramovým vyhlídkám pro turisty. Zároveň (a vlastně paradoxně) má jeden z nejkrásnějších výhledů ve Strahovské zahradě nad Nemocnicí Pod Petřínem zničit naddimenzovaná multifunkční zástavba v podobě komplexu veřejných záchodků a zázemí pro zahradníky.
Na nebezpečí drancování Petřína prováděné jménem revitalizace upozorňuje facebooková stránka Petřín pro život, založená místními obyvateli. Její zakladatelka Romana Ertlová říká: „Magistrát hlavního města Prahy vede dál řízení o zahájení stavby takzvaného zázemí pro zahrádkáře s vyhlídkovou terasou a veřejným WC. Má být postaveno v unikátní vyhlídce přímo nad zahradami boromejek. Dále plánuje propojení Velké Strahovské zahrady s dosud uzavřenými vinicemi podél zdi lemující ulici Úvoz. Všechny vzrostlé stromy a keře podél plotu mají opět ustoupit urbanistickým záměrům a novým cestám. Odbor životního prostředí plánuje také vyvést vodu z podzemních štol na povrch, a to hned na několika místech. Jenže pod strahovským klášterem, kde už snahy o obnovení vodní plochy byly, jezírko v důsledku vzrůstajícího sucha vyschlo. Otázkou je, nakolik vyvedení vody ze štol na povrch a kácení vzrostlých stromů ovlivní stav spodních vod a život na Petříně.“
Skupina kolem Romany Ertlové proto iniciovala petici Za zachování přirozené vegetace — vzrostlých stromů a keřů Petřína a za přísný zákaz nové zástavby na Petříně.
Bezprizorné kouty je třeba zastavět!
Na revitalizaci se podílí Ing. Dan Frantík z magistrátu, pod jehož vedením vznikla například oceňovaná soustava vodních ploch v areálu Stromovky. Jenže Stromovka není Petřín, tvrdí autoři petice. Přivedení větších davů turistů může pro polodivoký charakter Petřína znamenat navždy nevratnou ránu. Zejména v době, kdy masový turismus narůstá do takových rozměrů, že si s jeho důsledky nevědí rady v podstatě v žádném turisticky exponovaném evropském městě. Nová zástavba pak přirozeně otevírá dveře i dalším stavbám.
Člen magistrátního výboru pro životní prostředí Tomáš Vojtíšek se k zamýšlenému projektu vyjádřil na sociálních sítích takto: „To, že stavba vznikne v nyní bezprizorném koutě Petřína, a ještě bude díky terénní nerovnosti kopce skvěle skryta a bude mít pochozí střechu a uvnitř i veřejné toalety, jež budou buď zadarmo, nebo za velmi symbolický peníz, vnímám jako typické vyústění práce oddělení péče o zeleň, které své zásahy provádí v kontextu, a ne odtržené od reality.“
Jenže nejsou náhodou ony „bezprizorné kouty“ smyslem každého parku, jenž má být především odpočinkovou zónou?! A je snad projevem myšlení „neodtrženého od reality“ masívní stavba komplexu záchodků, která si už nyní vysloužila přezdívku Petřínský Temelín, navíc v místech nejkrásnějšího pohledu na Malou Stranu a kostel svatého Mikuláše!?
