V Evropě přibývají zdi a ploty. Na hranicích mezi jednotlivými zeměmi je jich už na 1200 kilometrů. Ten poslední začalo v pondělí stavět Rakousko v oblasti strategického Brennerského průsmyku. Rozčililo tím Řím, Brusel i papeže Františka. Vídeň argumentuje nedostatečným zajištěním vnější hranice Schengenu. Její rozhodnutí je zároveň výtkou vůči Itálii – v očích Rakouska to je právě ona, kdo není schopen zabránit migrantům v cestě do vysněných zemí.
Stavba souvisí s uzavřením balkánské cesty, k němuž došlo v březnu. V ten moment se Rakousko začalo obávat zvýšeného přílivu uprchlíků právě ze strany jižního souseda.
V reakci na dotazy médií se mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová vyjádřila nejprve obezřetně: „Zatím jsme to oznámení zachytili pouze v tisku,“ uvedla. „Pokud tento projekt nabude konkrétnější podoby, bude na místě jej důkladně prozkoumat. Brennerský průsmyk má naprosto klíčovou úlohu pro svobodu pohybu v rámci EU.“ Připojila také, že zavedení jakýchkoli dočasných kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru by mělo být vždy jen výjimečné.
Komunikace se pochopitelně rozjela i na diplomatické úrovni. Evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos kontaktoval s dotazem na bližší informace o projektu rakouskou ministryni vnitra. A naopak jemu o pár hodin později adresoval italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni a jeho kolega z ministerstva vnitra Angelino Alfano otevřený dopis, ve kterém ho žádají, aby proti Vídni okamžitě zakročil.
Důvody uváděné rakouskou stranou v souvislosti se zahájením prací v Brennerském průsmyku se podle nich neopírají o žádná fakta. „Rakouská ministryně vnitra nepředložila žádná čísla, jež by dokládala vzrůstající příliv migrantů z Itálie,“ uvádějí v dopise ministři.
Se stavbou plotu má Rakousko už zkušenost. Před pár měsíci, na podzim 2015, si tímto způsobem „pojistilo“ hranici se Slovinskem. A po dokončení zátarasu v Brennerském průsmyku má prý v záloze obdobný plán pro hranici s Maďarskem.
