Čína pokračuje v reformách armády, jejichž cílem je největší ozbrojené síly na světě modernizovat. Nyní vytvořila 15 nových jednotek s rozličným zaměřením: od logistiky, přes vývoj vybavení a výstroje, až po boj proti korupci.
Čínské snahy o modernizaci armády přicházejí v době, kdy vláda prezidenta Si Ťin-pchinga čím dál tím důrazněji prosazuje své nároky v teritoriálních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Čínské námořnictvo investuje do ponorek a letadlových lodí, a letectvo vyvíjí "neviditelné" stíhačky.
Koncem loňského roku prezident slavnostně zahájil provoz nové vrchní velící jednotky pro armádu, raketové síly a strategické podpůrné síly národních ozbrojených sil. Vznik nových 15 jednotek na tento krok navazuje a podle ministerstva obrany pomůže armádě lépe fungovat a konsolidovat kontrolu komunistické strany nad ozbrojenými silami.
Čínská armáda se potýká s protikorupční kampaní prezidenta, kvůli níž skončily v sítích vyšetřovatelů desítky důstojníků včetně dvou bývalých vysokých představitelů Ústřední vojenské komise Kuo Po-siunga a Sü Cchaj-choua. Někteří analytici ovšem míní, že se Si Ťin-pching, který stojí v čele Ústřední vojenské komise, tímto způsobem zbavuje potenciálních rivalů.
Si Ťin-pching v prohlášení vyzval armádu, aby byla "loajální, čistá a zodpovědná", a aby si její představitelé "vzali hluboké ponaučení z případů Kua a Süa.
Sü zemřel loni na rakovinu, než mohl být postaven před soud. Kuo zatím na proces čeká.
