Ruská expanze a zásah v Sýrii začínají probouzet NATO. Dnes se v Bukurešti schází představitelé východních, takzvaných frontových států Severoatlantické aliance. Přijíždějí na pozvání Polska a Rumunska a budou prosazovat posílení přítomnosti aliance v členských státech, které sousedí s Ruskem, nebo jsou jeho hranicím blízko.
Zároveň tento týden končí největší vojenské cvičení NATO od roku 2002. Zúčastnilo se ho 36 tisíc vojáků z více než třiceti zemí a odehrálo se ve Španělsku, Itálii a Portugalsku. Podle časopisu Economist bránili vymyšlenou zemi s názvem Ceresia. Je však jasné, že pravou hrozbou je ruská zahraniční ofenzíva, která využívá nerozhodnosti americké vlády prezidenta Baracka Obamy a západoevropských mocností a vyplňuje mocenské vakuum rozhodným konáním na Krymu, východní Ukrajině a Blízkém Východě.
Středem pozornosti NATO je obrana baltských států buď před případným bleskovým přepadem, nebo hybridní válkou, jakou Rusko vyprovokovalo a přiživuje na východě Ukrajiny Podle Economistu se NATO intenzívně učí, jak čelit hybridní válce, útokům prostřednictvím internetu a propagandě na sociálních sítích, kterou Kreml využívá ve velkém.
Podle politologa Francise Fukuyamy ze Stanfordské univerzity v Kalifornii je nejvyšší čas, aby NATO po letech politických a stabilizačních úkolů začalo zase plnit svoji obrannou roli. Fukuyama se dokonce domnívá, že jako odpověď na Putinovu anexi Krymu by aliance měla přijmout Švédsko a Finsko za své členy. O tom dnes bukurešťská schůzka pochopitelně nebude. Jejich prosazovaní větší vojenské přítomnosti na východním křídle aliance jistě narazí na odpor Německa, které se bojí, že takové silové gesto by ještě víc rozzuřilo Moskvu. V NATO se rozhoduje na základě konsenzu, jenž zpomaluje akceschopnost, ale v posledních měsících je znát, že se obranné společenství ruské hrozbě věnuje vážně a s vervou.
