Nehodu německého letadla ve francouzských Alpách nepřežil nikdo ze 150 lidí na palubě, potvrdily francouzské úřady. Podle policie potrvá řadu dní, než budou nalezeny všechny oběti. Objevena byla již jedna z černých skříněk letadla, které mají poskytnout podrobná data z letu.
Na internetu se objevují první snímky trosek. Známá už je totožnost jedné z obětí leteckého neštěstí. Düsseldorfská Německá porýnská opera ve svém prohlášení oznámila, že na palubě byl i její 54letý basbarytonový pěvec Oleg Bryjak, který v minulosti hostoval i na českých operních scénách.
"Nikdo nepřežil," oznámil francouzský státní tajemník pro dopravu Alain Vidalies. Těla obětí a trosky stroje jsou podle záběrů postupně zveřejňovaných francouzskými médii rozesety v těžkém horském terénu. Je z nich patrné, že se letoun rozbil na malé kusy.
"Hrůza. Letadlo je úplně zničeno. Smutek. Strašné výjevy v této horské krajině. Nezbylo nic, jen trosky a těla," napsal na Twitteru poslanec Christophe Castaner, který letěl vrtulníkem nad místem neštěstí spolu s ministrem vnitra Bernardem Cazeneuvem.
Ten informoval o nálezu jedné z černých skříněk několik hodin po nehodě. Její data budou co nejdříve zanalyzována, aby mohlo vyšetřování rychle pokročit kupředu, řekl Cazeneuve novinářům.
Zasahující záchranné čety nejprve budou sbírat těla mrtvých a pak trosky letounu. V oblasti operuje 300 policistů a přes 360 požárníků. Nad ní přelétává desítka vrtulníků.
Totožnost nejméně jedné z obětí je už veřejně známá. Je jí düsseldorfský operní pěvec Oleg Bryjak, potvrdila jeho domovská scéna. Bryjak v minulosti hostoval například v pražském Národním divadle nebo v Národním divadle Moravskoslezském.
Bryjak se vracel z vystoupení v barcelonském divadle Gran Teatre del Liceu, kde se představil v roli Albericha z opery Siegfried Richarda Wagnera. Düsseldorfská opera byla jeho domovskou scénou od sezony 1996/1997.
"V Olegovi Bryjakovi jsme přišli o úžasného interpreta a úžasného člověka. Jsme šokováni," prohlásil dnes šéf düsseldorfské opery Christoph Meyer.
O příčinách neštěstí se zatím nikdo moc neodvažuje spekulovat. Francouzský premiér Manuel Valls řekl v parlamentu, který věnoval obětem neštěstí minutu ticha, že "v této chvíli nemůže být vyloučena žádná hypotéza".
Stroj po vzletu z Barcelony v 10:01, tedy se zpožděním 26 minut, mířil k západním Alpám obloukem přes Středozemní moře. Do cíle měl dorazit v 11:55. Ztrácet výšku začal podle francouzských médií zhruba poté, co se dostal nad francouzské území. V 10:31 letadlo bylo západně od Toulonu ještě ve výšce 11.600 metrů, ale řízení letového provozu již s ním ztratilo rádiové spojení. O minutu později již letoun ztratil 300 metrů, v 10:35 bylo na 7600 metrech a v 10:40 na 2700 metrech. To už se nebezpečně přibližovalo horským hřebenům a pak narazilo do horského svahu. Letecká společnost Germanwings ztratila se strojem kontakt v 10:53.
Francouzské generální ředitelství pro civilní dopravu oznámilo, že místní oddělení řízení leteckého provozu vyhlásilo poplach v 10:47. Původně se tvrdilo, že to byla posádka stroje, která vyslala nouzový signál.
Podle místního vesničana, kterého cituje list Le Parisien, letoun klesal pozvolna. I když byl nezvykle nízko, nevyděsilo ho to, protože se z něho nekouřilo. Předpokládal, že se stroj opět zvedne.
Podle jiné svědkyně zaslechli místní obyvatelé při nárazu zahřmění, které jim připomnělo detonaci dynamitu při umělém vyvolávání laviny, i když o něco silnější. Že se stalo neštěstí, jim došlo podle sloupu kouře, vznášejícího se nad místem katastrofy.
