Občas sám k sobě mluví každý z nás. Jedna z výhod tohoto vnitřního monologu (dialogu) je fakt, že ho nemůže slyšet nikdo jiný. Jenže podobné soukromí a intimita mohou brzy skončit. O novém výzkumu vědců informoval web newscientist.com.
Vedoucí výzkumu, Brian Pasley z University of California v Berkeley říká: “Pokud čtete text v novinách nebo v knize, slyšíte v hlavě hlas. My se ale snažíme dešifrovat mozkovou aktivitu, která se přímo vztahuje k tomuto hlasu. Tak bychom mohli například usnadnit komunikaci paralyzovaných lidí.”
Poku slyšíte někoho jiného nebo sám sebe mluvit, zvukové vlny aktivují neurony ve vašem vnitřním uchu. Ty pak posílají informaci dál do mozku. Ten informaci přečte a interpretuje ji jako jednotlivá slova.
V minulé studii Pasley a jeho tým zaznamenávali mozkovou aktivitu lidí, kteří měli v mozku implantované elektrody ke zmírnění jejich epilepsie. Tým zjistil, že pouze některé neurony v mozku byly aktivní k určitým specifickým frekvencím zvuku. Například některé neurony zaznamenávaly zvuk o frekvenci 1000 hertzů a jiné o frekvenci až 2000 hertzů. S tímto zjištěním pak vědci vyvinuli algoritmus, který uměl dešifrovat slova na základě aktivity neuronů.
To vědce dovedlo k myšlence, že vnitřní hlas bude využívat podobné neurony. Jejich hypotéza pak zněla, že pokud algoritmus dokáže dešifrovat nahlas řečená slova, bude moci dešifrovat i myšlenky. Čtení mysli
Aby hypotézu vyzkoušeli, zaznamenávali aktivitu mozku u dalších lidí, kterým kvůli epilepsii implantovali elektrody. Lidé se při operaci dívali na obrazkovu, která jim ukazovala texty.
Každý z nich text nejdříve přečetl nahlas, poté potichu a poté text nečetl. Když lidé četli text nahlas, tým zaznamenal aktivitu neuronů a vytvořil specifický způsob dešifrování řeči pro danou osobu. Když potom osoba četla text potichu, algoritmus dokázal určit slova, která osoba četla. I když výsledky nebyly dokonalé, na rekonstrukci čteného textu to stačilo.
Bude ale čtení našich myšlenek skutečně reálně možné? Mezitím jiné expertní týmy dokázaly z aktivity neuronů v mozku rekonstruovat obrázky, koncepty a dokonce i videa. To vše pouze z aktivit neuronů.
Spolupracovnice Pasleyho, Stephanie Martinová, tvrdí, že možné to je, ale to i pro vědce zatím jan hudba budoucnosti. „Na realistické čtení mysli je potřeba ještě mnoho studií a obrovské množství dat, které zatím nemáme,“ uzavřela Martinová.
