Spojené státy začaly s cílenými leteckými údery na pozice islámských radikálů v Iráku. Oznámil to dnes Pentagon s tím, že terčem se staly dělostřelecké baterie islamistů, které ostřelovaly jednotky bránící metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl. Americký prezident Barack Obama cílené nálety povolil, vyloučil ale návrat amerických vojáků na irácké území. Američané rovněž shodili první zásilku humanitární pomoci iráckým uprchlíkům. V příštích dvou dnech chtějí takto utečencům pomoci i Britové.
Mluvčí Pentagonu John Kirby na Twitteru uvedl, že cílem amerických úderů je podpořit kurdské jednotky, které se snaží zastavit postup radikálů z Islámského státu (IS). Kirby upřesnil, že náletu se zúčastnila dvojice stíhaček F/A-18 Hornet. Piloti shodili laserem naváděné bomby o hmotnosti 500 liber (asi 227 kilogramů) na část dělostřelecké baterie a tahač, který ji přepravoval. Kolik islamistů bylo při útoku zabito či zraněno, nebylo jasné.
O prvním americkém náletu na povstalce z IS uvedl Pentagon jen málo podrobností. Známo je například to, že stíhačky na misi odstartovaly z letadlové lodi George H. W. Bush, která je od června v Perském zálivu.
Obama ve svém prohlášení dal na vědomí, že cílené americké vzdušné útoky armáda podnikne v případě dalšího postupu islamistů k Irbílu, kde mají USA konzulát a kde působí američtí vojenští poradci. Spojené státy podle prezidenta zaútočí i tehdy, když se ocitnou v ohrožení životy Američanů i tisíců civilistů, kteří před IS prchají.
Spojené státy o několik hodin dříve shodily humanitární pomoc lidem, kteří před islamisty uprchli do hor u města Sindžár. Tam hrozila asi 40.000 členů náboženské sekty jezídů smrt hladem a žízní, neboť do hor utekli bez potřebných zásob. Podle amerického ministra obrany Chucka Hagela se k uprchlíkům takto dostalo asi 60 balíků s jídlem a vodou.
Nový britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že v příštích 48 hodinách shodí iráckým uprchlíkům pomoc i Britové. Londýn je prý rovněž připraven nabídnout USA "technickou podporu" při různých pozorovacích a logistických akcích souvisejících s operacemi v Iráku. Zdůraznil, že Británie neplánuje zapojit se vojensky. Jak on, tak i premiér David Cameron nicméně uvítali nálety, které podnikli Američané.
Rovněž francouzský prezident se nechal slyšet, že jeho země je připravena pomoci trpícím iráckým uprchlíkům a o formě asistence již jedná se Spojenými státy a dalšími mezinárodními partnery. Nákladní automobily s pomocí, léky i přikrývkami proudí na sever Iráku i ze sousedního Turecka.
Iráčané shazování pomoci uvítali. Jak prohlásil mluvčí iráckého ministerstva pro imigraci, dodávky pomoci přišly "právě včas". Zároveň doufají, že pomocí náletů se islamisty podaří zastavit. "Jsme rádi za letecké údery a doufáme, že se budeme moci vrátit domů," uvedl pro AP jeden z uprchlíků, který našel přechodné útočiště v katedrále v Irbílu.
OSN v této souvislosti oznámila, že pracuje na otevření humanitárního koridoru v severním Iráku, který by sloužil k evakuaci civilistů uvízlých kvůli bojům v nepřístupných oblastech. "Nyní, když začaly nálety, OSN v Iráku připravuje okamžité otevření humanitárního koridoru," prohlásil zvláštní vyslanec OSN v Iráku Nikolaj Mladenov.
Islamisté postupují od června severním Irákem směrem k Bagdádu. V části Iráku a Sýrie vyhlásili chalífát, ovládají také velké oblasti v západoirácké provincii Anbár.
