Dosud cenu zlata stanovovaly dvakrát denně čtyři banky – Barclays, HSBC, Scotiabank a Société Générale.
Hodnota se stanovovala následovně: Určila se cena a poté banky řekly, jestli za tuto cenu budou zlato nakupovat, nebo prodávat. Podle toho se cena upravila, píše server news.com.au.
Tento systém je ale problematický, protože s cenou můžou banky manipulovat podle vlastní potřeby. Banka Barclays dostala za manipulaci s cenou zlata pokutu 900 miliónů korun poté, co se jeden z jejích zaměstnanců přiznal, že s cenou uměle hýbal.
Podle Marka O’Byrneho ze společnosti Gold Core chybí současnému systému transparentnost: “Což znamená, že banky můžou cenu upravovat podle sebe. Kdo prodělá, pak jsou těžaři zlata, obchodníci, investoři, klenotníci a ostatní účastníci trhu se zlatem. Cenu by měla určovat poptávka a nabídka, nikoliv banky.”
Zlato je vždy dobrým ukazatelem stavu světové ekonomiky. Minulé úterý jeho cena vyšplhala na 1424 dolarů za unci, za což může současná krizová situace v Iráku.
Nejvyšší cena zlata vůbec byla 2052 dolarů za unci v září roku 2011. Důvodem pro tuto cenu byla obava z celosvětové hospodářské recese a strach z rozpadu eurozóny.
Nový systém stanovování ceny zlata je zatím v jednání. Jediné, co je jisté, že v něm budou hrát menší roli banky a větší roli poptávka a nabídka. To podle O’Byrneho může vést k nárůstu ceny zlata, do kterého mnozí lidé neinvestují právě kvůli nedostatku transparentnosti při stanovování ceny ze strany bank.
