Volby v Makedonii

Volby v Makedonii Zdroj: ČTK

Makedonie volí prezidenta

Občané malého balkánského státu dnes vybírají svou hlavu státu. Neočekává se však, že po dnešku bude nový prezident známý; pravděpodobně se o něm rozhodne až ve druhém kole. To se navíc zřejmě bude konat ve stejný čas jako předčasné parlamentní volby.

Podle agentury Reuters se volby odehrávají ve stínu příprav na předčasné parlamentní volby. O převážně ceremoniální funkci hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, za hlavní favority jsou pokládáni dosavadní šéf státu Ďorďe Ivanov (53) a opoziční sociální demokrat Stevo Pendarovski (51). Hlasovací místnosti se uzavřou v 19:00 SELČ a ještě během večera či noci by měly být oznámeny předběžné výsledky. 


Nečeká se ale, že by země poznala již dnes nového prezidenta. Ten by totiž musel získat nadpoloviční většinu hlasů od všech oprávněných voličů. To se v historii makedonské nezávislosti, od roku 1991, podařilo jen jednou. Pravděpodobněji se za dva týdny uskuteční druhé kolo, které by se tak konalo současně s předčasnými parlamentními volbami.

Jednokomorový parlament se rozpustil počátkem března poté, co došlo k rozkolu ve vládní koalici, a to kvůli neshodám mezi nejsilnější makedonskou stranou VMRO-DPMNE a jejími koaličními partnery, Unií pro demokratickou integraci albánské menšiny (DUI) a Unií Romů v Makedonii, ohledně společného kandidáta do čela státu.

VMRO-DPMNE prosazovala kandidaturu Ivanova na další pětileté období, DUI však byla proti, protože prý Ivanov není konsensuální kandidát, na kterém by se Makedonci a Albánci mohli shodnout. Obě strany se ale shodly na předčasných volbách, namísto řádných, které by se jinak konaly napřesrok. Podle průzkumů by však volby, vzhledem k poměrně nízké oblibě opozice, neměly nijak zásadně změnit dosavadní poměr sil v parlamentu. 


Albánci tvoří asi třetinu z přibližně dvou milionů obyvatel země a konflikt se slovanskými Makedonci přerostl v roce 2001 v občanskou válku. O čtyři roky později se země stala kandidátem na členství v Evropské unii, které však neustále blokuje Řecko, kterému mimo jiné vadí především název státu. Nesouhlasí ani s jeho identitou, i proto se Makedonie musí stále nazývat oficiálně FYROM, tedy The Former Yugoslav Republic of Macedonia.