Politologové ani sociologové si netroufli odhadnout, který z obou kandidátů má šanci získat více voličů. První kolo v polovině března sice vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo.
V případě Ficova úspěchu by se slovenským prezidentem poprvé od rozdělení československé federace na konci roku 1992 stal premiér, který tuto funkci právě zastává. V praxi by to znamenalo demisi Ficovy jednobarevné vlády sociálních demokratů. Člen kabinetu podle slovenské ústavy totiž přestává vykonávat svou dosavadní vládní funkci už zvolením hlavou státu, a nikoli až složením prezidentského slibu.
Nicméně případný odchod nynějšího kabinetu by rozhodně neznamenal konec vlády Ficovy strany Směr-Sociální demokracie. Její poslanci totiž mají v nynější Národní radě 83 ze 150 křesel.
V novodobé historii pětimilionové země se také nestalo, aby prezidentem byl zvolen kandidát bez předchozích zkušeností v politice. Šanci změnit tento stav má milionář Kiska, který zbohatl na prodeji podílů ve firmách zabývajících se katalogovým a splátkovým prodejem a který pak založil nadaci.
Slováci rozhodují o novém prezidentovi počtvrté od zavedení přímé volby v roce 1999. Současný prezident Gašparovič je v úřadu druhé pětileté funkční období. Jako prvnímu prezidentovi se mu v roce 2009 podařilo úřad obhájit. V letošních volbách nekandidoval, protože třetí mandát v řadě mu ústava nedovoluje.
