"Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," reagoval dnes na sankce EU stálý ruský delegát v Bruselu Vladimir Čižov. Jeho slova v Moskvě potvrdila i šéfka horní ruské komory Valentina Matvijenková. Rada federace podle ní podpoří připojení Krymu k Rusku, pokud se pro to v ohlášeném krymském referendu vyjádří většina hlasujících. Podle šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova je třeba učinit vše pro to, aby se s Ruskem znovu spojil nejen Krym, ale i celá Ukrajina.
Svůj bleskový postup krymské úřady podle západních diplomatů pečlivě koordinují s Kremlem. S jeho šéfem Vladimirem Putinem v noci na dnešek hodinu telefonicky hovořil americký prezident Barack Obama ve snaze nalézt cestu k diplomatickému řešení krize. Rusko má podle Obamy na Krymu stáhnout jednotky na základny, umožnit činnost mezinárodním pozorovatelům a přistoupit na přímá jednání s ukrajinskými představiteli.
Žádnou z těchto tří žádostí Putin očividně splnit nehodlá. Počet jednotek na Krymu se naopak zvyšuje, mise vojenských pozorovatelů se na Krym nedostala a ukrajinské pokusy o kontakt s Moskvou zůstávají bez odpovědi.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že za protestními akcemi ruskojazyčných obyvatel jihovýchodní Ukrajiny je zbytečné hledat ruku Moskvy. Rusku byla adresována žádost o pomoc a Moskva prý takovou žádost nemůže ponechat bez povšimnutí. "Pozadí těchto procesů je ale vnitroukrajinské," řekl Putinův mluvčí.
K postihu Ruska se odhodlala Kanada, kde žije asi milion obyvatel s ukrajinskými kořeny. Ottawa vyhostila skupinu ruských důstojníků, kteří jsou v zemi na odborných jazykových kurzech. Podle informace kanadského ministerstva zahraničí dostalo devět vojáků 24 hodin na to, aby zemi opustili. Kanada rovněž odvolala společné vojenské cvičení Vigilant Eagle a na protest proti ruské invazi odvolala kanadského velvyslance z Moskvy.
Novou diplomatickou akci podnikli bezprostředně po čtvrtečním summitu EU ministři zahraničí severských a pobaltských zemí spolu s partnery z visegrádské skupiny, jejímž členem je i Česko. Ve společném prohlášení odsoudili útok na svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Odsoudili jako nezákonné i referendum o připojení Krymu k Rusku. Dokument symbolicky schválili v estonské Narvě, která leží přímo na ruských hranicích.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Berlíně po jednání s německým partnerem Frankem-Walterem Steinmeierem varoval, že pasivní přístup Evropy k ukrajinské krizi by mohl vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. "Teď si myslím, že už je podobná pasivita vyloučena a jsem přesvědčen, že už nedovolíme věcem dojít tak daleko, jako to došlo tehdy," uvedl dále Zaorálek.
Na ruskojazyčném východě Ukrajiny se mezitím Kyjev snaží upevnit svůj vliv, částečně i s pomocí oligarchů, které režim jmenoval do vlivných gubernátorských funkcí. Úřadující premiér Arsenij Jaceňuk se snaží přimět Moskvu k jednání, Kreml ale nové vládce v Kyjevě neuznává a odmítá s nimi jednat. Na "zeď nepochopení" si dnes ostatně stěžoval i Putinův mluvčí Peskov. Rusko prý na ni naráží "navzdory veškeré prezidentově snaze vysvětlovat prakticky denně ruské stanovisko".
