
Jak hodnotíte osobnost Vasila Biľaka a jak vnímáte obsazení ČSSR sovětskými a dalšími vojsky. Nezachovala se komunistická strana vůči svým bývalým představitelům poněkud macešsky? Vyloučení ze strany a tak dále…
Smrt Vasila Biľaka, se přiznám, mne zaskočila i v jeho úctyhodném věku a také jsem poslal kondolenci Komunistické straně Slovenska do Bratislavy. Byl určitě důležitým politikem, který zůstal věrný myšlence o sociálně spravedlivější společnosti až do konce svého života. Na rozdíl od jiných lidí v KSČ, kteří převlékli kabáty. Je těžké hodnotit události roku 1968 a pak i příjezd vojsk Varšavské smlouvy. Z mého pohledu, když jsem zastánce 80. let byli jsme jednou v sovětské sféře vlivu, kam jsme patřili na základě jaltské konference, se kterou souhlasily i západní mocnosti. Bohužel v mnohých lidech intervence vojsk zdiskreditovala komunistické hnutí v Československu a to je samozřejmě špatně. Co se týče období socialismu 70. a 80, let, vidím ho velice pozitivně vzhledem k dnešní situaci mnohých lidí a hlavně důchodců, kdy nevědí jestli zaplatit nájem nebo radši léky. To totiž za socialismu neexistovalo. Během čtyřiceti let vzrostlo národní bohatství ze 757 miliard z roku 1948 na 5 bilionu v roce 1989.
Co se týče lidí působících v KSČ, pak jejich vystoupení kvůli roku 1968 vidím různě. Třeba pan Štětina byl v KSČ a pak jezdí na pohřeb Ctirada Mašína, který prohlásil že byl pro něj osobně cílem každý, kdo byl v KSČ, tak to snad mluví za vše. Nebo skupina lidí v Chartě 77, která měla na patnáctimilionový národ 2000 členů, také mluví za vše.