Jaké zvíře v české přírodě nejvíce škodí? Pomineme-li náš vlastní druh, je to zřejmě norek americký neboli mink. Tyto drobné šelmy doslova decimují všechny živočichy, které zvládnou zabít a hrozí, že některé původní evropské druhy vyhubí úplně. 300 těchto malých zabijáků nyní vypustili z kožešinové farmy na Jihlavsku členové radikální Fronty za osvobození zvířat (Animal Liberation Front – ALF).
Spolumajitel farmy Jan Hanzal ke čtvrtečnímu vypuštění norků v Dolní Cerekvi pro ČTK řekl, že se většinu zvířat podařilo pochytat, ale farma přesto utrpěla velké chovatelské škody. K norkům někdo vnikl v noci na čtvrtek a otevřel asi 200 klecí. Policie zatím případ vyšetřuje jako poškození cizí věci.
Mezinárodní organizace Animal Liberation Front podle údajů na internetu vznikla v roce 1972 ve Velké Británii a dostala se pak do dalších zemí. Představuje se jako organizace aktivně bojující proti týrání a zneužívání zvířat. V prohlášení na webu stojí, že skupina ALF vnikla v noci na farmu v Dolní Cerekvi a dala naději na důstojný živit asi 300 norkům americkým. K činu se prý skupina přihlásila i vzkazem zanechaným u východu z farmy.
Farma funguje v Cerekvi mnoho let. Takový útok zažila podle Hanzala poprvé. Jinak ale nejde na území Česka o první takový čin. Podobný medializovaný případ je z října 2005, kdy z farmy ve Vitějevsi na Svitavsku někdo vypustil stovky těchto zvířat (a také lišek), většina jich zahynula, ale část se připojila k divoké populaci.
Norek americký neboli mink je šelma velikosti menší kuny, schopná lovit svou potravu ve vodě i na březích. V Americe, odkud pochází, má řadu přirozených nepřátel. V Evropě, kde naši předkové již dávno vyhubili všechny větší dravce, je však vrcholovým predátorem. Navíc naše původní zvířata proti němu nemají vrozenou obranu: s tak silnou šelmou, která je stejně dobrým lovcem ve vodě i na zemi, se tu prostě nepočítalo.
Je to jen otázka krátké doby, než vyhubí původní druh našeho raka kamenáče, podobně jako již v Čechách téměř zlikvidoval všechny populace užovky podplamaté. Ohrožuje výskyt vzácné ještěrky zelené, ale i ptáků hnízdících u vody, obojživelníků a dalších drobných zvířat, dokonce i pstruhů a vranek. A nebude to dlouho trvat a vyhubí původního evropského norka, který je menší a nemůže mu silou konkurovat. Ten zatím přežívá ve Španělsku, v deltě Dunaje a v Rusku, ale zdá se, že jeho dny jsou sečteny.
Česká republika zažívá v posledních letech s norky něco podobného jako Austrálie kdysi s králíky a dnes s jedovatými ropuchami. Ty však k protinožcům kdysi dovezli farmáři, protože se mylně domnívali, že jim tato zvířata budou užitečná. Norky zato u nás vypouštějí z kožešinových farem „ochránci přírody“ jen tak, z dobrého srdce, aby se zvířata zbytečně netrápila v klecích. Typické je v tomto ohledu vyjádření osmnáctiletého Švéda Kristofera Aberga, který byl za vypouštění kožešinových zvířat již dříve odsouzen. Po svém propuštění řekl pro časopis No Compromise: „V této věci jsem se řídil svým instinktem a ten mi říkal, abych dal norkům to, na co celý život čekají - svobodu.“ V okolí Horní Cerekve tak mají norci, co jim jejich zachránci viděli na očích. Ti, kteří záchranou akci přežijí, zatočí s tamní přírodou.
