Předplatné

Bóbika a spol. aneb Jedenáct reklam, na které nikdy nezapomenete

Bóbika. Tomu se říká odvaha! Centrum.cz vědělo, že musí zaujmout, děj se co děj, a tak velice odvážně natočilo reklamu o tom, že když svěříte obsluze v asijské restauraci zvíře, dostanete ho na talíři. To zřejmě nepotěšilo jak asijské spoluobčany, tak ochránce zvířat. Reklama ale zaujala, hláška „Bóbika!“ zlidověla a portálu se na nějakou dobu skutečně zvedla návštěvnost.

Bóbika. Tomu se říká odvaha! Centrum.cz vědělo, že musí zaujmout, děj se co děj, a tak velice odvážně natočilo reklamu o tom, že když svěříte obsluze v asijské restauraci zvíře, dostanete ho na talíři. To zřejmě nepotěšilo jak asijské spoluobčany, tak ochránce zvířat. Reklama ale zaujala, hláška „Bóbika!“ zlidověla a portálu se na nějakou dobu skutečně zvedla návštěvnost. • Zdroj: Youtube.com

Fidorka a agresívní holčička. Moto „Když musíš, tak musíš!“ prodala tahle reklama opravdu dobře. Malá holčička vypadající jako andílek bouchne svou panenkou do kapoty auta, řidičce vylítne airbag a děvčátko se zmocní fidorky. Reklama svého času vyvolala velkou nevoli, její morální aspekt se řešil u soudu a u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta nakonec udělila všem televizím půlmiliónovou pokutu za její uvedení. Agentura McCann Erickson přesto slavila se spotem úspěch.
Bóbika. Tomu se říká odvaha! Centrum.cz vědělo, že musí zaujmout, děj se co děj, a tak velice odvážně natočilo reklamu o tom, že když svěříte obsluze v asijské restauraci zvíře, dostanete ho na talíři. To zřejmě nepotěšilo jak asijské spoluobčany, tak ochránce zvířat. Reklama ale zaujala, hláška „Bóbika!“ zlidověla a portálu se na nějakou dobu skutečně zvedla návštěvnost.
Dobrá voda. Sitcomová kampaň na Dobrou vodu z roku 1999 také utkvěla v paměti každému. Slogan „Dobrá voda, denně doma“, zlidověl a scénky ze života rodinky, která má špajz plný dobrých vod, byly prokládány umělým smíchem a potleskem. Tato reklama byla spotřebiteli zvolena jako nejoblíbenější reklama devadesátých let, má ji na svědomí agentura Dorland.
Tatínek s holčičkou z reklamy na kofolu. Tato nejslavnější reklama společnosti Kofola vznikla v agentuře Kaspen. Je jednoduchá, srozumitelná a i díky tehdy ještě neznámému Josefu Poláškovi se z ní stala vánoční klasika, taková reklamní Popelka. V televizích běží od roku 2004, a když člověk poprvé slyší: „Já nemusim, já už ho vidim!“, ví, že Vánoce začaly.
Zmýlená neplatí. Zřejmě nejúspěšnější reklama tehdy začínajícího operátora Oskar. V reklamě je vidět pouze mobil a v pozadí slyšet zpívající Tomáš Hanák. „Zmýlená neplatí, láska se chápe opratí, za plotem z bílých latí, životem za lásku platí ten, co se nikdy nevrátí.“ Kampaň Oskaru patří mezi ty nejpovedenější u nás, má ji na svědomí agentura Young
Vrchní je nějakej divnej. Kampaň piva Kozel, kde štamgasti celou dobu u piva mluví o tom, že pivo je dobrý, ale ten vrchní je nějakej divnej. Z vrchního se vyklube škaredý kozel a z reklamy se vyklubala citovaná klasika.
AktiDřevin. „Maminko, až to budu natírat příště, vy už tady nebudete,“ zahlásí lakonicky otrávený zeť natírající plot novou barvou a jeho tchyně zůstane stát s otevřenou pusou. Jedna z nejvtipnějších reklam, jež u nás vznikly, propagovala AktiDřevin, „chytrou barvu, co žije nejdéle“.
Takové to domácí žvýkání. Polášek se Čtvrtníčkem slavili úspěchy v další z nezapomenutelných reklam – na žvýkačky Orbit, jež nebyly v klasickém balení, ale v lahvičce. Hláška „Na takové to domácí žvýkání“ byla svého času kultovní.
11 Fotogalerie
Markéta Lukášková
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Reklamy v televizi v nás vyvolávají takový tik. Jakmile začnou, saháme po ovladači a přepínáme na jiný kanál, kde reklamy neběží. Nikoho nebaví koukat na nekonečný blok upoutávek na prací prášek a polévku z pytlíku. Navíc to je naschvál o něco víc nahlas a televize mají neuvěřitelnou schopnost přerušit reklamou ten nejnapínavější moment filmu.

A přesto se, v průběhu posledních dvaceti let, našlo pár reklam, které nejenže každému utkvěly v paměti svou originalitou a zábavností, ale hlášky jejich protagonistů zlidověly a ústřední postavy si začaly žít vlastním životem bez ohledu na to, kterou značku nebo výrobek propagovaly. Ve zlatých devadesátých letech vzniklo v České republice velké množství nových reklamních agentur plných mladých dravých lidí, kteří chtěli divákům ukázat, že reklama se nerovná jen pan Vajíčko a tříminutový záběr na pytlík se zelím.

 

 

Reklamy najednou začaly mít příběh, ústřední hlášku, vtip, pointu a výrazné postavy. Na reklamě se najednou daly vydělávat velké peníze a její role v médiích sílila. A jak se vlastně pozná dobrá reklama? Zaujme nás. Postavičky z nich se stanou našimi kamarády a my je citujeme u piva. Zde jsou některé z těch, jimž se to podařilo:

 

 

 

 

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů