Vysvětlovalo by to mnohé. Především dlouholetou otázku, proč je povrch na dvou stranách Měsíce tak odlišný. Menší Měsíc měl totiž narazit do většího (současného) a v podstatě se po jeho povrchu rozprostřel.
Tým vědců, především z univerzity v Bernu a z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, kteří záhadu o povrchu Měsíce zkoumají a nyní věří, že dospěli k závěru, popsali událost docela pochopitelně.
Zbytky menšího Měsíce se pak rozprášily během miliónů let po naší oběžné dráze a tvoří tak součást takzvaného vesmírnému odpadu. O tom, jak vznikl samotný Měsíc, případně oba Měsíce, než do sebe narazily a spojily se v jeden, vědci také hovořili. V jejich závěrečné zprávě o výzkumu zmiňují, že do Země musela narazit planeta o velikosti Marsu, jejíž úlomky se vymrštily na naši oběžnou dráhu. Z nich se později zformovaly tyto dva, menší a větší Měsíce. Trochu sci-fi, že?