Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO, oznámil Babiš
Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Na spolupráci s bývalým velvyslancem se předseda vlády domluvil v pátek. "Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité," uvedl. "Slibuji si od toho, že my minimálně ta dvě procenta naplníme, cílem je naplnit víc," řekl Babiš. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude věc řešit napříč všemi resorty.
Premiér v tomto směru zmínil i plán zahrnout do výdajů na obranu i náklady na novou vojenskou nemocnici v Praze. "Pokud to někdo kritizuje, tak neví, o čem mluví. Já jsem mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na čtyři oči. Já vím, co on mi řekl. Oni ne," uvedl.
Babiš před týdnem uvedl, že závazek vůči alianci loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše obvinila ze lži.
Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) však zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu.
Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.
