Ústavní soud vyhověl hnutí ANO a zrušil podstatné části lex Babiš II
Ústavní soud (ÚS) v podstatné části vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Právní úprava ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil ÚS v nálezu. Vady legislativního procesu jsou důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval. Dnešní nález bude mít za následek "obživnutí" původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu, ÚS se vůči nim vymezil už v minulosti. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.
ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. "V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek," stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období dnes končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15.
Michálek při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít "legislativní peklo". Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše. "Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné nástroje, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována," reagoval ÚS v nálezu.
Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první "lex Babiš", což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.
