Briefing po zasedání Ústředního krizového štábu. (13. 9. 2024)

Briefing po zasedání Ústředního krizového štábu. (13. 9. 2024) Zdroj: Blesk:Jiri Kotatko

Odložení voleb: Babiš s ním narazil u soudu. Zkusí to kvůli povodním Fiala?

ČTK

V souvislosti s povodňovou situací se spekuluje o možnost odkladu krajských a senátních voleb. Odložení již vyhlášených voleb se v moderní české historii vyskytlo jen jednou, a to když se na začátku pandemie onemocnění covid-19 koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) pokusila zrušit doplňovací volby do Senátu na Teplicku. Voliči tam měli vybírat nástupce zemřelého Jaroslava Kubery (ODS) 27. a 28. března 2020, tedy zhruba dva týdny poté, co kabinet kvůli koronaviru poprvé vyhlásil nouzový stav, který doprovázela mnohá omezení běžného života.

Babišova vláda hlasování 15. března odložila krizovým opatřením, narazila ale u Nejvyššího správního soudu, který uvedl, že kabinet jednal mimo své pravomoci. NSS 1. dubna 2020 konstatoval, že vláda měla předložit Parlamentu zvláštní zákon o odložení voleb. Ministerstvo vnitra ale v trvalo na tom, že postup kabinetu byl legitimní a důvodný. Pokud by mělo připravit zákon, stal by se podle ministerstva účinným zřejmě jen pár hodin před otevřením volebních místností.

Proti postupu kabinetu se ohradil i Senát. Vyzval vládu, "aby ani v současné mimořádné situaci nerezignovala na výkon státní moci výhradně v mezích jí vymezených pravomocí a působnosti". Vláda poté schválila zvláštní zákon, kterým konání voleb určila nejpozději na červen a jenž během dubna 2020 schválily obě komory Parlamentu. Volby Kuberova nástupce se následně konaly na konci června, voliči vybírali z desítky kandidátů, mezi nimiž měli rozhodovat už původně.

Možnost odložit v mimořádných situacích až o půl roku již vyhlášené volby, a to zvláštním zákonem schváleným oběma komorami Parlamentu, obsahovala novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou v únoru 2021 schválila Babišova vláda. Minulá Sněmovna se však návrhem do konce volebního období nezabývala a novela, která měla mimo jiné umožnit vládě vyhlásit celorepublikově nebo jen v části země stav nebezpečí (tuto pravomoc mají nyní jen hejtmani), zůstala neprojednána.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky tak dnes osahuje jen ustanovení o možnosti prodloužit zákonem volební období, ovšem pouze v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. "Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců," stojí v článku 10.