Nové naleziště lithia na pomezí amerických států Nevada a Oregon by mohlo zvýšit jeho produkci v USA až desetinásobně. Ve světě stále rostoucí poptávky po tomto kovu, který se využívá v jaderné energetice, elektromobilech či elektronických součástkách, je to věc, která by mohla změnit poměr sil ve světě. V samotných Spojených státech ale jeho případná těžba na zmíněném nalezišti naráží na odpor indiánského kmene Pajutú, který místo považuje za posvátné. Námitky mají i ekologičtí aktivisté.
Thackerův průsmyk je oblast ležící na pomezí Nevady a Oregonu a pro svá naleziště lithia je znám už od roku 2007. Pokusné těžební operace, které tam zahájila společnost Lithium Americas Corporation ukázaly, že vulkanický kráter McDermitt ukrývá 20 až 40 milionů tun vzácného kovu. To je výrazně více než ložiska lithia nalezená například pod bolivijskou solnou plání, která byla dříve považována za největší naleziště na světě.
Kráter, který se odborně nazývá McDermittova kaldera, se vytvořil před 16,4 miliony let při masivní erupci magmatu. Později byl zaplaven jezerem, které přetrvalo stovky tisíc let a na jehož dně se ze zvětralých vulkanických a okolních materiálů vytvořil sediment bohatý na jíl a další významná ložiska rudy, rtuti a uranu, které se zde těžily od 20. století.
Zatímco minulé století je známé pro těžbu ropy, okolo které se točila podstatná část průmyslu, poslední roky ukázaly, kam bude směřovat současné 21. století. Podle ministerstva energetiky Spojených států se očekává, že jen celosvětový trh s lithiovými bateriemi vzroste v příštím desetiletí pětkrát až desetkrát, a to zčásti kvůli rostoucí poptávce po elektromobilech a také kvůli jejich využití v osobní elektronice a při skladování energie z obnovitelných zdrojů. Přestože Spojené státy disponují nalezišti lithia, v jeho těžbě nejsou významným hráčem. V roce 2022 byla zdaleka největším producentem lithia na světě Austrálie, následovalo Chile, Čína, Argentina a Brazílie.
K nedávnému objevu v USA se vyjádřil na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) i šéf automobilky Tesla, Elon Musk, pro kterou jsou lithiové baterie zásadní. Podle něj bude mít ložisko ekonomický přínos pouze tehdy, pokud se jej podaří efektivně rafinovat. S tím souhlasí i vedení společnosti Lithium Americas Corporation, které plánuje zahájit těžbu v roce 2026.
Indiánská stopa
Zásadně proti těžbě je ale indiánský kmen Pajutů, který oblast dlouhodobě obývá a má pro členy kmene historický i hospodářský význam. Zástupci kmene tvrdí, že v roce 1865 došlo v Thackerově průsmyku k masakru, při němž zahynulo nejméně 31 příslušníků kmene Pajutů. Skutečnost, že v oblasti došlo k masakru, není zpochybňována, sporným bodem je přesné místo této události. V minulosti prohráli Pajutové soudní spor, když soud konstatoval, že se v místě naleziště nenašly žádné lidské ostatky. Proti těžbě jsou i ekologičtí aktivisté. Společně s příslušníky kmene nedaleko od místa plánované těžby táboří. Chtějí tak dát najevo svůj odpor a avizují, že jsou připraveni fyzicky blokovat těžební stroje.
Lithium v Česku
O lithiu, jako klíčové surovině pro hospodářský růst, už ví i česká vláda. Naleziště lithia na Cínovci v Ústeckém kraji se podle premiéra Petra Fialy dají považovat za největší v Evropě. Momentálně je těžba lithia ve fázi připrav a získávání potřebných povolení.
Premiér Fiala 1. září ve svém projevu vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky, což jsou podle něj sektory, kde je potřeba vyrovnat státní dluh. Zmínil u toho také důležitost rozvoje elektromobility, klíčovou surovinou je v tomto ohledu podle něj právě lithium. „V České republice máme evropské ložisko lithia, tři až pět procent dosud objevených celosvětových zásob. Proto pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ řekl. Předseda vlády pak v debatě na Denik.cz dodal, že „před Českem se rozkládá možnost mít celý výrobní řetězec – od těžby lithia přes výrobu baterií až po koncový produkt, tedy automobily. Proto se o to snažíme, měli bychom obrovskou výhodu v mezinárodní i globální konkurenci,“ zdůraznil.
Geologický průzkum v Česku uskutečnila firma Geomet, kterou vlastnila a jejíž průzkum financovala australská společnost European Metal Holdings. Mezi lety 2014 a 2021 bylo provedeno 67 jádrových vrtů. V roce 2020 prodala firmu Geomet z 51 procent polostátní firmě ČEZ v reakci na vystupování Andreje Babiše před sněmovními volbami v roce 2017 a jeho výroku, že sociální demokraté chtějí prodat české lithium Australanům.
