Jana Nagyová i Andrej Babiš si začátkem roku vyslechli zprošťující rozsudek v dotační kauze na farmě Čapí hnízdo (FČH). Proč k tomuto závěru soud došel, jsme se dozvěděli v nedávno vydaném odůvodnění rozsudku. V dalším textu jsem popsal také několik zajímavostí z obsáhlého rozsudku. Státní zástupce Šaroch ve středu doplnil důvody odvolání a kauza zamíří před Vrchní soud v Praze. Co mohlo být jeho obsahem?
Obsáhlé písemné odůvodnění rozsudku (103 stran) dal soud státnímu zastupitelství koncem dubna. Jeho mluvčí Aleš Cimbala k tomu uvedl: „I po obdržení opisu rozsudku část pochybností považujeme nadále za důvodnou a též s ohledem na dřívější právní závěry vyslovené Nejvyšším státním zastupitelstvím při zrušení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání dospěl dozorový státní zástupce k závěru, že za dané situace nelze učinit jinak než odvolání podat.“
Z Cimbalova vyjádření je zřejmé, že státní zástupce už tehdy alespoň jeden konkrétní důvod v hlavě měl. Pojďme se nyní zamyslet nad tím, co by tímto důvodem mohlo být.
Geografické vymezení relevantního trhu
Ze závěrečné řeči státního zástupce se dá usuzovat, že může mít problém s tím, jak soud posoudil otázku působení FČH a ostatních firem z Agrofertu na relevantním trhu.
Šaroch se snažil dokázat, že informace o malém podniku v žádosti o dotaci dle tehdy platných předpisů byla nepravdivá. To se ale dle soudu v řízení neprokázalo. Podle něj FČH nepůsobila na žádném stejném trhu jako jiný subjekt ze skupiny Agrofert, a mohla proto být považována za malý podnik.
Státní zástupce se tedy může snažit odvolací soud přesvědčit o opaku. K úspěchu této argumentace ale bude nutné odvolací soud přesvědčit nejen o tom, že podmínky definice malého podniku dle tehdy dostupných výkladových metod nebyly naplněny, ale státní zástupce bude muset také dokázat, že Jana Nagyová to věděla a v žádosti o dotaci vědomě lhala.
Pokud by se totiž ukázalo, že informace o malém podniku pravdivá nebyla, ale Jana Nagyová o tom nevěděla či byla přesvědčená, že FČH malý podnik je, vedlo by to stejně ke zprošťujícímu rozsudku, protože by chybělo úmyslné zavinění.
Pokud se tedy státní zástupce pokusí tento bod znovu otevřít, tak to bude mít velmi obtížné. Soud totiž podrobně v rozsudku odůvodnil, že v dané době neexistovaly kvalitní výkladové normy k pojmu malý podnik, a zejména pak bylo v materiálu pro žadatele uvedeno, že si dotační orgán posoudí tuto otázku sám.
Navíc byť šlo ze strany státního zastupitelství o hlavní argumentační linii, soud byl ohledně podstaty věci jiného názoru, a v rozsudku dokonce nepřímo řekl, že státní zástupce nepochopil podstatu věci. Je tedy spíše nepravděpodobné, že by se podařilo zavinění u Jany Nagyové skutečně prokázat.
Nesprávné hodnocení důkazů či důkazy nové
Soudce upozorňoval na nedostatky v dokazování na straně státního zástupce. Je tedy možné, že u odvolacího soudu bude státní zástupce hodnocení důkazů soudem napadat či že přijde s důkazy novými.
Poukazuje na to i vyjádření mluvčího státního zastupitelství Aleše Cimbaly, který uvedl, že „po podrobném rozboru jednotlivých zjištění vyplývajících z provedeného dokazování lze dle státního zastupitelství shledat, že hlavním sledovaným cílem souboru všech kroků učiněných obžalovanými při vyvedení společnosti a změně její právní formy bylo získání dotace“.
Soud došel k závěru, že důvodem pro vyčlenění FČH z holdingu Agrofert nemohla být dotace, což dovodil hlavně ze svědectví tehdejšího stavebního dozorce Jana Bareše, který popsal, že záměr převést FČH na Babišovy děti zde byl dříve, než bylo o dotaci možno žádat. Státní zástupce se proto může snažit poukázat na jiné důkazy, které budou verzi Bareše vyvracet či alespoň zpochybňovat.
Nesprávné posouzení důvodu vzniku FČH
Státní zástupce může také namítat, že soud nesprávně posoudil důvody vzniku FČH. Soud vyhodnotil, že FČH nebyla z Agrofertu vyvedena pro získání dotace, ale že mělo jít o nástroj pro podnikání členů rodiny, a tento záměr předcházel možnosti o dotaci žádat. Soud v tomto bodě znovu vycházel především z výpovědi jednoho svědka, vedoucího stavebního dozoru Jana Bareše.
Státní zástupce se tedy může ztotožnit s názorem soudu na jádro věci a v rámci odvolání se pokoušet přesvědčit Vrchní soud o tom, že pro vyčlenění FČH nebyl žádný rozumný ekonomický ani jiný důvod a že skutečným záměrem bylo pouze získání dotace. K tomu bude nutné rozporovat časové souvislosti popsané svědkem Barešem, jehož výpověď soud považoval za naprosto klíčovou.
Pokud by se to státnímu zástupci povedlo, pak by teoreticky k odsouzení dojít mohlo. FČH by se rázem posuzovala jako reálně nefungující malý podnik, jehož důvod vzniku neměl jiné opodstatnění než zisk dotace, což je i dle soudce Šotta protiprávní a podvodné jednání.
Ani zde to ovšem státní zástupce nebude mít lehké. Soudce Šott vedl proces velmi precizně a jeho odůvodnění má jasnou logickou konzistenci. V písemném odůvodnění jde i nad rámec toho, co by bylo nutné uvádět. Pokud státní zástupce nepředloží nové důkazy, tak podle mého názoru nelze očekávat, že by ke změně rozhodnutí došlo.
Autor je advokát právní kanceláře Kučera & Associates
