Milí čtenáři, připravili jsme pro vás na webu Reflexu a na našich účtech na sociálních sítích jednoduchou anketu. Hlasujte, zda byste nás, ovšem zcela hypoteticky, četli, i kdybychom psali o Jennifer Coolidge a Therese May (o té vlastně už ne). Váš názor nás, a našeho korektora především, velmi zajímá!
Považujete přechylování cizích ženských příjmení za moderní a adekvátní jev, nebo naopak za překážku pro čtení i pochopení smyslu textu?
„Halep porazila Swiatek.“ Kdo koho porazil? Vidíte, nevíte. „Podržel dveře Clintonovi i Biden.“ Takže americká první dáma Jill Bidenová nemá na rozdíl od mužů nárok na to, aby její jméno bylo skloňováno? Není to diskriminace? Nepřechylování cizojazyčných ženských příjmení v redakcích médií lze považovat za technikálii a banalitu, nebo za problém při porozumění textu, nebo taky za světonázor, vyjadřující jistou pokrokovost a rovnostářství. Nejde tu, pravda, o život, ale o vůli ke čtení potenciálně krkolomného článku nebo k obnovení či zrušení předplatného prý ano. Přesvědčili se o tom redaktoři týdeníku Respekt i Deníku N; první zrušili přechylování před sedmi lety, druzí před necelými třemi týdny, a dopisy čtenářů, podpůrné i odmítavé, dodnes nepřestaly chodit... V aktuálním Reflexu č. 3/2023 se třaskavému tématu, k němuž má skoro každý Čech co říci, o Češkách nemluvě, věnujeme hned na pěti stranách. Jaký je názor jednotlivých redaktorů Reflexu i jeho korektora? Co si o variantách typu Taylor Swiftová a Marilyn Monroeová myslí jazykovědci a široká veřejnost diskutující na Twitteru? A co o něm soudíte vy?
