Vladimír Mertlík: Pro každé prase se najde řezník aneb Pět povolebních přísloví pro Okamuru a Konečnou
„Kriminalita Ukrajinců v Česku prudce stoupá,“ mele stále dokola Tomio Okamura, ačkoliv policejní statistiky, na které se odvolává, mluví o opaku. Na konci roku 2024 tvořili Ukrajinci 5,4 % obyvatel v Česku, zatímco počet trestně stíhaných 5,07 %, tedy méně, než kolik by odpovídalo jejich podílu na počtu obyvatel. Počet trestných činů páchaných Ukrajinci, navíc většinou méně závažných, klesl i v absolutních číslech.
„Nejčastěji je jedná o trestné činy v dopravě, tedy řízení pod vlivem či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ jak dodal mluvčí Policie ČR. Jediné vysvětlení, proč ve světle těchto argumentů Okamura mluví o prudkém nárůstu kriminality Ukrajinců, spočívá zřejmě ve špatném chápání českého přísloví: „Někdy méně bývá více“, což ale u japonsko-korejsko-českého migranta nepřekvapuje. Koneckonců sám Okamura argumentuje svůj odpor i obavy z migrace jako hlavní dopad složité, ne-li nemožné asimilace minorit z oblastí nám vzdálených kultur.
Jak však ukazuje výzkum preferencí, prudce stoupl výskyt kolaborace i protistátních a protiústavních trestných činů SPD – z 6,5 % v listopadu 2024 na 14 % v červenci 2025.
Z těchto důvodů lze Okamurovo státnické vyjádření „Prosazuji zákon: Jednou a dost“ chápat s tím, že: „Jednou Okamura a dost!“ Nebezpečnost pachatelů výše zmíněných trestných činů zvyšuje právně i ústavě pochybné spojení s dalšími zločineckými gangy – PRO Jindřicha Rajchla, Trikolory a Svobodných, které mu dává znaky organizovaného zločinu, stejně jako v případě konkurenční zločinecké struktury s názvem Stačilo!.
Stálo by za to Okamurovi připomenout, že prosazovat zákony bude mít možnost, až bude ve vládě, což zatím není. Dokonce ani případný postup 5. října do dalšího kola jím oblíbené politické soutěže „Chcete být milionářem?“ ještě nic neznamená. Až 6. října se bude Tomio divit, jak frontu flastenců, zatím jednotnou pod heslem „Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“, promění boj o pořadí u korýtek, který zneplatní přísloví: „Vrána vráně oči nevyklove!“ Nepůjde jen o oči, půjde o život!
Zbývající čas do 5. října ale může Okamura věnovat hledání smyslu dalších přísloví, od „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ a „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe“ až po „Na každou svini se vaří voda!“, resp. „Pro každé prase se najde řezník!“
Klaus a Zeman lepší než V+W
Máloco vzbudilo v poslední době tolik vášní na politické scéně jako tzv. korespondenční volba, která přitom jen rozšiřuje dosavadní možnosti voleb do sněmovny parlamentu ze strany krajanů v zahraničí. Její nedávné schválení neznamená nic víc než to, že krajané nejsou v případě zájmu volit diskriminováni nutností cestovat stovky, někdy i tisíce kilometrů. Úžas i hysterie opozice z údajně možných podvodů je jen zvadlým fíkovým listem zakrývajícím ohanbí hrůzy z možné změny výsledků proti současným domácím výzkumům volebních preferencí. Upřímně řečeno, shrneme-li výsledky parlamentní volby krajanů v zahraničí 2021, není se u hysterie opozice čemu divit. Účast krajanů byla poměrně vysoká – 70,37 % z 18 808 a v jejich očích dopadly volby takto:
- PirSTAN zvítězila s 50,47 % hlasů
- SPOLU (ODS, TOP 09, KDU‑ČSL) druhá na pásce s 34,26 % hlasy
- ANO zůstalo „těsně“ (sic!) před vraty sněmovny s 4,99 % hlasy
- SPD slavila pěkný neúspěch s 2,19 % hlasy
- ČSSD měla, stejně jako nyní 1,52 % hlasů
- KSČM pobavila ziskem zábavných 0,37 % hlasu
Obdobně dopadla u krajanů i prezidentská volba 2023, kde ve 2. kole měli krajané opět velkou účast 23 000 voličů a k výsledkům lze jen bez rozpaků poznamenat: „A sakra!“
- Petr Pavel 55,9 % (8 884 hlasů)
- Danuše Nerudová 28,48 % (4 523 hlasů)
- Pavel Fischer 7,03 % (1 116 hlasů)
- Andrej Babiš jen 4,07 % (646 hlasů)
- ostatní kandidáti méně než 5 %
Čísla popírají remcání těch, kteří upírají krajanům právo rozhodovat o budoucnosti své i své země či kteří tvrdí, že krajané o volby nemají zájem. Příkladem takového pohledu je rozhovor bývalé asistentky pěti amerických prezidentů Elišky Haškové-Coolidge pro web Praha.IN.cz pod titulem: „Jaká korespondenční volba? Krajané v USA ani neznají jména politiků!“ Vzhledem ke zkušenostem z vysoké politiky, jimiž se prezentuje, budí její komentář ke stavu české politické scény rozpaky protimluvy, které v něm zaznívají.
Lze rozumět tomu, že po radosti z devadesátých let cítí nyní strach ze znechucení lidí politikou a jimi deklarované neochoty jít k volbám. Je ovšem otázkou, zda stejný strach Zpětného zrcátka i paní Haškové-Coolidge má stejnou příčinu, pokud po svém prohlášení: „Myslím, že do politiky nepatří chamtivost a ego,“ s nímž lze jen bezpodmínečně souhlasit, dodá: „Tyto dvě věci „uškrtily“ českou politiku,“ aby obratem pokračovala: „Kdysi jsem obdivovala prezidenty Klause a Zemana. Pamatuji si na jejich společné debaty. Uměli se zasmát, vtipkovat, ale také lidem vysvětlit, co se děje a proč jsou proti a pro…“
No, jéje! Však si dobře pamatujeme, jak se Václav Klaus plácal smíchy do kolen, když si ze sebe dělal legraci při vyprávění, jak ukradl v Chile pero. Celý svět se mohl smíchy potrhat! Těžko může někdo z těch, kteří se s ním pustili do debaty, zapomenout, jak jim veselý a uvolněný Klaus říká: „A vy jste kdo?“ dvě minuty poté, co mu byli představeni, aby vzápětí na jejich nesouhlas s jeho tvrzením konstruktivně reagoval poznámkou, že jejich názor je pod jeho rozlišovací schopnost!
A co Miloš Zeman, Mr. Bonmot! Nikdo neumí aligátora tak jako on, zvláště poté, kdy je přistižen, jak zrovna „natírá“ dámu stojící za jeho zády. Každý si pamatuje, kde byl a jaké bylo počasí, když srozumitelně a stručně vysvětlil moderátorovi Českého rozhlasu Janu Pokornému, že pussy je v překladu „Kunda se, kunda tam!“.
V tuto chvíli odkrývá paní Hašková-Coolidge své preference, když k výše uvedenému dodává: „To nedovedou lidé, kteří jsou nyní ve vládě. Tato schopnost jim chybí, to je veliká škoda.“ Není divu, že má o korespondenční volbě jisté pochybnosti a bojí se jí, údajně proto, že lidé z Ameriky či Austrálie nemají „ponětí“, co se u nás děje, ani neznají jména českých politiků a nesledují jejich činnost.
„Přesto ale budou volit, to může dopadnout šíleně,“ chvěje se paní Hašková-Coolidge, stejně jako její idoly Václav Klaus a Miloš Zeman se stády svých ovcí. Svatá pravda!
À propos, když jsme u těch svatých. Rozpačitá je paní Hašková-Coolidge ze současného pana prezidenta. Pamatuje totiž, že T.G.M. na otázku, jaké jsou jeho cíle a povinnosti jako prezidenta, řekl, že jich má mnoho, ale především že se bude věnovat budování Civitatis Dei, tedy budování Božího státu.
„Ten Bůh tam byl,“ zvedá paní Hašková-Coolidge ukazovák: „…zatímco současný prezident (na tutéž otázku) řekl: řád, klid a pořádek. V tom vidím jistý rozdíl.“
Co na tom, že filozof T.G.M. to řekl v roce 1918, zatímco ten současný prezident, kterému za celý rozhovor paní Hašková-Coolidge nemůže přijít na jméno, armádní generál a nedávný vojenský představitel NATO odpovídal v roce 2023, rok po zahájení největší válečné agrese od 2. světové války nedaleko našich hranic.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
