České domácnosti jsou zadlužené. Podle České národní banky vzrostly jejich dluhy na 1,066 biliónu korun. Za poslední rok domácnosti vzrostlo zadlužení asi o 68 miliard korun. Mnoho domácností už bez dluhů nevyžije.
Nejen stát, ale i rodiny a jednotlivci mají dluhy a to velké. Pravda, lidé mají také něco uloženo, ale podle statistiků se rozevírají nůžky mezi bohatšími a chudými. Zatím se nezdá, že by někdo věděl, co s tím. Takzvaní odborníci lidi poučují, že mají mít rezervu aspoň šest měsíčních platů, kdyby se stalo něco nečekaného. Ono se samozřejmě něco nečekaného stane, třeba shoří pračka. Pro mnoho lidí je cena pračky polovina měsíčního příjmu. Pračku ale potřebují a pak přijde dítě a chce mimořádně dva a půl tisíce na školu v přírodě. Jet tam pochopitelně nemusí, ale jak se asi bude cítit, když všechny ostatní děti pojedou, o tom není třeba mluvit. Prát se dá i na valše. Já sám jsem ale valchu viděl naposledy v muzeu a netuším, jak s tím zacházet, protože jsem změkčilý městský intelektuál a mám stejně pocit, že bych čas využil lépe, než abych na začátku 21. století drhnul textil o vlnitý plech. Kdybych chodil do práce pěšky a neplatil si ani jízdenku, ani benzín do auta, došel bych na pracoviště někdy v pozdním odpoledni. Myslím, že by tam ocenili můj výkon a řekli, že příště už nemusím.
Titíž ekonomičtí experti dostanou občas po dobrém obědě (pracovním, samozřejmě) nápad, že by lidé měli víc utrácet, aby rozjeli ekonomiku. Když se nebude utrácet, nebude se vyrábět. Když se nebude vyrábět, přijdou lidé o práci. Když přijdou o práci, nebudou utrácet a o práci přijdou další lidé. O to víc bude nezaměstnaných. Dluhy narostou. A tak dále, až do nekonečna, které je blíže, než si myslíme. Ještě že jsme v rukou expertů.
Když střelím od boku, pronájem třípokojového panelového bytu v Praze stojí kolem 13 tisíc a to není konečná cena. Hypotéka vás vyjde měsíčně plus minus na totéž. Lidé by měli šetřit, ale nemají z čeho.
Vezměme to ale z druhé strany. Když už mají lidé dluhy, záleží na tom, proč je mají. Pokud si vzali hypotéku na byt, je to mnohem rozumnější dluh, než investice do dovolené, nebo koupě nového auta, když by stačilo ojeté. Hypotéka – tedy dluh – je mnohdy rozumnější než nájem. Investovat do lepší zdravotní péče, byť se skřípajícími zuby, je lepší, než jednou nemít čím skřípat. Leasing může být rozumná investice. Půjčka na opulentní svatbu pro dceru („aby nás nepomluvili, že“), je pravděpodobně šílenství.
Češi se z toho dostanou, jako se z toho vždycky dostali, protože na to mají určité nadání a talent improvizace. Bylo by jen hezké, kdyby jim nikdo neházel klacky pod nohy. Potřebujeme, aby se dobře vedlo Německu, aby do ničeho příliš nemluvilo Rusko, aby politici příliš nekradli a abychom si doma zavedli sešit, kam si propisovačkou budeme psát příjmy a výdaje a ptát se, co škrtnout a co přidat. Bylo to snad někdy v dějinách jinak?
