Třetí medaile! A třetí zlatá! To je po úterý bilance fenomenální šestadvacetileté lyžařky a snowboardistky Ester Ledecké na olympiádách. Rodačka z Prahy tím dál přepisuje historii československého i českého zimního sportu. Tři zlaté má totiž na kontě pouze rychlobruslařka Martina Sáblíková. Jenže Ledecká má před sebou zdá se ještě dlouhou a úspěšnou kariéru. I v úterý to byl při vítězném paralelním obřím slalomu ve snowboardingu ve středisku Čang-ťia-kchou tajfun Ester, který sfoukl všechny soupeřky. Ostatně slovo tajfun pochází z čínského tái fung a znamená velký vítr.
Na začátek si připomeňme, kdo stojí v pozadí úspěchů Ester Ledecké, protože to je poněkud jiný příběh než u ostatních sportovců. Kromě trenérů či servismanů je to především její rodina. Ta stvořila hvězdu. Ta od jejího dětství financovala její přípravu, pomáhala ji, stála za ní, radila jí, odrážela útoky zvenčí, chránila její klid a pohodu. Doslova si trojnásobnou olympijskou vítězku vypiplala. A nebyla to cesta lehká a byla také hodně drahá. Tento tým tvoří matka Zuzana (ta je skutečnou hlavou „gangu“, který stojí za úspěchy), otec Janek, bratr Jonáš. Radami přispěl i dědeček Jan Klapáč (bývalý hokejový reprezentant, má dvě olympijské medaile).
Samozřejmě k tomu Ester, která je spíše introvertní, přidala obrovskou vůli a tvrdý trénink podložený velkým sportovním talentem. Bez toho všeho by to nešlo.
Rituály k vítězství
Ester Ledecká zopakovala při úterních snowboardových závodech v čínském Ken-tching Snow Parku podobné rituály, jako před čtyřmi lety na olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu, kde získala zlato v lyžařském superobřím slalomu a stejně jako teď v paralelním obřím slalomu ve snowboardingu.
Po každé jízdě, kromě finále, předvedla Ester svůj zaběhlý rituál. Po dojetí do cíle se neusmívala, neradovala, neposkakovala, nemluvila. Stále nehybně schovaná za svým prknem, nehybná jako sfinga u pyramid v egyptské Gíze, dokud nebyl potvrzen verdikt nad každou jízdou. Z její tváře se nedalo nic vyčíst. Tmavé brýle, které si nesundávala, ukrývaly vnitřní emoce a napětí. Ester si dobře uvědomovala, že jednotlivá jízda ještě není konec. Že ještě je potřeba vydržet v tichu a naprostém soustředění. Zůstávala uzavřená ve svém světě absolutní profesionálky. Skvěle u toho zvládala i nejjemnější herecké finesy olympijského dramatu. Leonardo DiCaprio či Nicole Kidman by to nezahráli lépe. A to Ester nevyužívá k zvládnutí role žádnou mimiku.
Až na konci přišel úsměv, radost, úleva. Léta odříkání a dřiny se proměnily v úspěch.
Úspěchy Ledecké pak mohou inspirovat i další sportovce. V Číně jela stejný závod i další česká reprezentantka, osmnáctiletá Zuzana Maděrová. Ta k Ester řekla: „My spolu netrénujeme, tak ji moc často nevídám, ale když ji vidím, je to skvělá inspirace. Je úplně úžasná, nevím, jak to dělá, ale je plná talentu a hrozně velké píle. Je vidět, že strašně dře, není to zadarmo a ona je přesně úkaz, že to jde. Dřít každý den a být nejlepší.“
Jméno napovídá?
Jak dlouho bude Ester Ledecká úspěšná, to nevíme. Sport je velmi nevyzpytatelný a k vítězství potřebujete kromě tvrdého tréninku a dobrých podmínek i velký kus štěstí.
Možná nám v tomto případě napoví jméno.
Ester je ženské hebrejské jméno přejaté z perštiny a překládá se jako „hvězda“ nebo „jitřenka“. Významově to může být i „zářící“ nebo „jasná“. Pouze Ledecké rodiče, Zuzana a Janek, by mohli odpovědět na otázku, zda to byl nějaký záměr dát dceři jméno „hvězda“. Na korejské i čínské sportovní olympijské galaxii svítila hodně výrazně. Dovolím si k tomu prognózu: Bude „jasná“ ještě hodně dlouho.
