Martin Bartkovský: Konec světa se odkládá. Mor, Putin ani umělá inteligence nás hned tak nezničí
Kdy bude konec světa? Tuhle otázku si nejen ve světle zpráv z posledních dní musí klást stále více lidí. A my tedy v aktuálním čísle Reflexu přikládáme další polínko do ohně. Tento editorial píšu navíc v den, kdy z Ruska putují směrem do světa zprávy, že tam propukl mor. Po smrti vědkyně, která zkoumala smrtící bakterii v laboratoři a tam se omylem nakazila, udělali Rusové celou řadu preventivních opatření. Jejich počáteční komunikativnost působí, vzhledem k tomu, jak mají tendenci všechno zapírat, přinejmenším velmi podezřele. A už tak závažná zpráva je najednou v očích lidí ještě mnohem závažnější. Do toho jejich vůdce Putin opakovaně vyhrožuje jadernými zbraněmi. A z druhé strany zeměkoule, z USA, zase zaznívají zkazky majitelů technologických firem, že lidstvo vyhubí překotný vývoj umělé inteligence. Tak kdo by se nebál?
Opatrnost a obezřetnost jsou namístě. V Evropě už pátý rok zuří brutální válka, které jsme součástí. Sympatizanti Ruska mají své kontakty v aktuální vládě, s Putinovými propagandisty pořádají v Česku debaty a na bezpečnostních konferencích chtějí diskutovat s armádou, jak má vypadat naše obrana. To za neustálých a často i dost konkrétních jaderných výhrůžek z Kremlu. Ruská velvyslankyně si navíc pochvaluje, jak Česko zmírnilo protiruskou rétoriku, a ministr zahraničí souhlasně přikyvuje. Premiér se sice na pár vteřin podiví, pak jde ale zas na svém Instagramu slibovat mír, nemocnice a kolonoskopii všem.
Ukrajina ale stále drží. Rusko slábne. A česká veřejnost rozhodně není ohnutá směrem do putinovského tábora tak, jak by si to řada politiků přála. Ukázal to, mimo jiné, i volební výsledek slepence kolem SPD a STAČILO!, jejichž kampaň byla zaměřena pouze na nenávist proti Ukrajincům. A preference jim od té doby spíš klesají. Jaderným útokem vyhrožuje Rusko od padesátých let. A stále se k němu neodhodlalo. Proti moru, který Rusové vypustili v Irkutsku sami proti sobě, navíc máme funkční antibiotika. Není proto hned potřeba propadat trudnomyslnosti.
Co se týče obav z vražedného chování AI, je určitě potřeba mít se na pozoru. Už teď datacentra, která jazykovým modelům zajišťují operační výkon, spotřebovávají hodně energie a vody. Výroky jejich stvořitelů je ale třeba brát s rezervou, protože jsou často motivovány spíše ekonomickými faktory než péčí o lidské blaho. Oni sami, jejich firmy i jejich zaměstnanci s námi stále ještě sdílejí jednu planetu, i když touha osídlit jiné světy je v technologických společnostech v Kalifornii na maximu už řadu let. Pokud to tedy nejsou psychopati, kteří by se pokusili vyhubit sebe a své rodiny, budou to i ve vlastním zájmu hlídat za nás všechny. Snad.
Abych odpověděl na otázku v titulku, konec světa zcela jistě přijde. Kdy? To nikdo neví. Ale i naše Slunce má životnost a spolu s ním skončí i naše planeta a všechno na ní. Nejzazší datum expirace tak máme díky tomuto faktu zhruba za pět miliard let. Pojďme si pro změnu ten zbývající čas tedy ukrátit nějakými pozitivními zprávami. V následujícím odstavci se vám pokusím zvednout náladu. Těch věcí, co vám ji zkazí, bude sice mnohem více, ale proč se o to aspoň nepokusit:
- Šance na lepší kloubní náhrady. Vědci na Stanfordově univerzitě objevili metodu, která dokáže stimulovat opětovný růst kolenní chrupavky, což by bylo mnohem efektivnější než dnešní umělé kloubní náhrady.
- V Thajsku zabodovalo očkování a letos v téhle zemi na začátku září zcela vymýtili zarděnky.
- Britští chirurgové zvládli pomocí dálkově řízeného robota odoperovat pacienta ve 2400 kilometrů vzdáleném Gibraltaru, což dělá ze špičkové medicíny mnohem dosažitelnější věc.
- V Nepálu objevili nový druh jinak kriticky ohroženého luskouna. A ani o něm tentokrát nikdo neříká, že přenáší smrtelné nemoci.
- V Kolumbii prošel nový zákon, který u vývozu hovězího masa vyžaduje certifikaci potvrzující, že kvůli stádům nevykáceli deštný prales.
A teď něco přímo z našich končin. Věda: čeští studenti získali zlato ve fyzikální soutěži. V konkurenci 35 týmů zvítězila pětice středoškoláků, která musela během celého roku vyřešit sedmnáct badatelských úloh, sestavit vlastní experimenty a svá řešení obhájit v diskusi s protivníky. Je to velká naděje pro českou vědu. A pokračujeme:
- Čeští fyzici objevili třetí typ magnetu, který může sloužit jako rychlejší a úspornější paměť do počítačů.
- Paleontologie: v Ústí nad Labem se našly kosti mamutů.
- Doprava: jak jsme psali v minulém čísle, na pražský Petřín se vrátila lanovka. A je moc krásná. Brzy se také vrátí tramvaje na Václavské náměstí, kde to přestane vypadat jak na tom nejhorším staveništi.
- Geologie: svět má nový minerál. Jmenuje se králíkit a v ostravských dolech ho letos v září objevili čeští geologové.
- Sport: tam toho bude zcela jistě hodně a budete se radovat i bez mých připomínek.
Tyto poslední dva odstavce měly ukázat, že svět není tak hrozné místo a každou chvíli se v něm dějí hezké a pozitivní věci. Tak snad jich bude časem víc než těch špatných.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
