Agentura Reuters informovala o organismu, který není „ani ryba, ani rak“, tedy ani houbou, ale ani živočichem, nemá mozek a má 720 pohlaví. Na první přečtení to zní šíleně, je to ale skutečnost. Blob, který vypadá jako žlutý parazit, ukáže pařížská zoo svým návštěvníkům tuto neděli. O kuriozitě však média informovala již tento týden.
Blob je poměrně malý organismus, který vzhledem nejvíce připomíná houbu, počíná si nicméně jako zvíře. Ovšem zvíře bez mozku, bez žaludku, očí či úst. I přesto je však tento organismus schopný detekovat potravu a pozřít ji. Pokud jej něco poškodí, případně třeba přeřízne jakoukoliv část těla, je schopen se během dvou minut opět zregenerovat.
Blob je rovněž unikátní v tom, že má 720 pohlaví a pohybuje se, čímž se liší od hub, kterým se pouze vizuálně podobá. Pozoruhodné je, že pohyb probíhá bez končetin. „Blob je živý tvor, který patří mezi jednu ze záhad přírody,“ uvedl Bruno David, ředitel pařížského Přírodovědného muzea, jehož součástí je rovněž zoologická zahrada. „Překvapuje nás, že organismus nemá mozek, ale je přesto schopen se učit, a pokud blob rozdělíte na dvě části, naučené informace z jedné jeho části se přemístí do té druhé, oddělené. Víme jistě, že to není rostlina, ale nevíme, je-li to houba, nebo zvíře,“ dodává David.
A proč se organismu říká blob? V českém prostředí je tento pojem známý spíše v souvislosti s architekturou a neuskutečněnou knihovnou již zesnulého architekta Jana Kaplického. Proto v souvislosti s architekturou bývá používán i termín blobitektura nebo blobismus – jde o asymetrický a „tekutý“, amébovitý tvar, kterým se environmentální stavby vyznačují. Slovo blob nicméně pochází z angličtiny, z níž ji rozšířil v roce 1958 film The Blob a později remake tohoto filmu z osmdesátých let. Blob je tedy něco jako béčková hororová příšerka a i z tohoto důvodu byl organismus z pařížské zoo takto pojmenován.
