Ve středu odpoledne pozvedl tým izraelských vědců sklenice piva, které se díky jejich dlouhodobému úsilí podařilo uvařit. Jedná se o kvašený nápoj vyrobený z kvasnic, které byly oživeny z pět tisíc let starých hliněných nádob. Izraelci tak zřejmě trumfli kolegy z Austrálie, kteří se loni pustili do podobného projektu. Jejich kvasnice však byly mladší.
Archeologové a mikrobiologové z Izraelského památkového ústavu spolu s odborníky ze čtyř izraelských univerzit vytvořili unikátní a rozsáhlou studii týkající se pivovarských kvasnic, které zůstaly v malém množství uchyceny ve starověkých hliněných nádobách. Tyto hliněné nádoby byly staré 3 až 4 tisíce let, některé i více. Části těchto nádob byly nalezeny v centrech starobylých měst a provincií: v Judeji, dále pak na hranici s Egyptem a v oblasti, kde se pohyboval národ Pelištejců (známých také jako Filištínů), tedy na jihu země.
Podle agentury AP, která zprávu přinesla, si izraelský tým pivo vychvaluje. Jde o výsledek takzvané experimentální archeologie, která měla propojit historii v podobě fragmentů oživených kvasnic s oblíbeným zlatavým nápojem. A jaký je nejdůležitější poznatek z výzkumu? „Kvasnice jsou mimořádně odolné vůči času. Lze je oživit i po velmi dlouhé době,“ řekl agentuře AP mikrobiolog Michael Klutstein z Hebrejské univerzity. „V současnosti jsme schopní zachránit všechny živé organismy žijící v nanopórech a nechat je obživnout a dále zkoumat jejich složení a strukturu,“ dodává Klutstein.
Pivo bylo v dávné historii poměrně populární
Relativně běžným nápojem bylo pivo mimo jiné i pro starověký Egypt, ale i pro Mezopotámii. Staré texty nalezené v Egyptě se zmiňují i o různých druzích piva, byť jde zřejmě jen o „laické“ pojmenování jako „přátelské pivo“ nebo „železné pivo“. Kvasnice pocházejí z téměř dvou tuctů keramických nádob, které archeologové sesbírali doslova z celé země. Největší podíl sice pochází z Judeje a z izraelsko-egyptské hranice, některé z nich ale pocházejí i z výkopu z centrální části Tel Avivu. Nejstarší hliněná nádoba s fragmenty kvasnic pochází z jihu země nedaleko Pásma Gazy. V těch místech totiž před pěti tisíci lety stával pivovar, kde Egypťané vařili pivo. Právě v jeho okolí byly nalezeny vůbec nejstarší hliněné nádoby, které jsou až 5 tisíc let staré. Další obdobně staré nádoby pak pocházely z perského období a byly objeveny v jižní části Jeruzaléma.
„V Jurském parku požírali vědce dinosauři. Teď naopak my popíjíme dinosaura,“ řekl AP jeden ze členů výzkumné skupiny, archeolog Aren Maeir. Ten pomáhal odhalit vesnici Tel es-Safi, známou také jako biblický Gath, kde Pelištejci hostili své návštěvníky právě pivem. Jeho přirovnání k Jurskému parku svědčí o velkém nadšení a radosti vědců z úspěšné realizace jejich cílů. Maeir dodává, že uvedený postup – tedy oživení velmi starých mikroorganismů – může otevírat cestu nejen k vaření piva, ale i k dalším pokusům.
Pivo, které vědci uvařili, je svrchně kvašené, jedná se o takzvaný ale. Pivo mělo karamelovou barvu, velmi unikátní a poněkud divokou vůni a hutnou krémovitou pěnu. Při jeho výrobě byly použity nikoliv starověké, nýbrž moderní postupy. Příště se vědci pokusí kvasnice využít k vytvoření várky, která by využívala dobové, tedy starověké, postupy vaření, a to včetně ingrediencí.
