Opět udeřily mrazy a na silnicích se opět objevily náklaďáky s radlicemi a posypem. A opět nám pod kola našich aut sypou posypovou sůl či solanku. Z ekonomického hlediska je posyp solí vyplatí – jde o relativně levný a přitom účinný způsob, jak ochránit silnice před tvorbou ledu. Solení ale rozhodně neprospívá životnímu prostředí. Sůl, která se spolu s roztátým sněhem či ledem dostane do půdy, má řadu negativních dopadů na rostliny, vodní živočichy a mokřady. Z tohoto důvodu je v některých regionech údržba silničních komunikací solením zakázána. Proto se odborníci snaží najít nějakou méně škodlivou alternativu.
Jako nové alternativní přísady se testují například melasa či šťáva z řepy. Zásadní posun spočívá v tom, že koncentrace uhlovodíků v kapalině snižuje teplotu tuhnutí. Odmrazovací koktejl ze slané vody a řepné šťávy by mohl fungovat při teplotách nižších než -32 °C, což působí ve srovnání se stávajícím stavem jako ideální řešení pro oblasti mírného podnebného pásu. Jako problém se však jeví nahnědlá barva tohoto roztoku, která by například na botách, oblečení a karosériích aut byla výrazně nepříjemnější než stávající bílé stopy po soli. Obyvatelé měst, kde se tato technologie testovala, si také stěžovali na nepříjemný zápach používané kapaliny. Nizozemští vědci se zase zabývají získáváním octanu vápenatého, což je silný, ale nákladný rozmrazovač, z organického odpadu, jako jsou tráva či kuchyňské odpadky.
