„Napsal jsem, že nenávidím negry, Mexikánce, šikmooký, Židy a kohokoliv kdo nemá čistou árijskou krev tak jako já,“ vzpomínal později na obsah psaní policista.
Během několika dnů mu zavolal Ken O’Dell, což byl vedoucí buňky klanu v Coloradu Springs. Stallworth byl zaskočen, ale pokračoval ve stylu vyjadřování, jejž nastolil v dopise. K tomu ještě přidal neexistující sestru s údajným afroamerickým přítelem. O’Dellovi popsal, jak je mu špatně pokaždé, když na její čisté bílé tělo sáhnou ty jeho špinavé černé pracky. A to stačilo k tomu, aby si ho předák klanu oblíbil a pozval ho na osobní schůzku.
Na tu Stallworth logicky nemohl přijít, a proto při žádosti o poznávací znamení popsal bílého kolegu ze stejného oddělení. Ten následně na setkání dorazil vybaven odposlouchávacím zařízením. O’Dellovi nepřišlo nijak divné, že muž v telefonu zněl úplně jinak než ten, s nímž se setkal, a falešného Rona Stallwortha přivítal do řad klanu. Všechny telefony i nadále vyřizoval skutečný Stallworth, zatímco na setkání KKK chodil vždy jeho kolega.
Nikomu z klanu nepřišel nový člen podezřelý a policisté v utajení se tak po několika měsících dostali až na samý vrchol. Afroameričan Ron Stallworth si začal pravidelně každý týden telefonovat s Velkým čarodějem Davidem Dukem. Tedy samotným vůdcem organizace prosazující nadvládu bílé rasy. Ten tak nevědomky navázal přátelský vztah s člověkem, jímž by za jiných okolností silně pohrdal.
Policistovi se následně v jedné chvíli svěřil, že „negra“ pozná už jen podle toho, jak mluví. Duku Stallworthovi s pobavením demonstroval, jak Afroameričané dle něj neumějí vyslovovat některá anglická slova, a ten mu je následně v dalších hovorech schválně říkal špatně. Velký čaroděj to považoval za zdařilý vtip a vždy se mu od srdce zasmál.
„V podstatě jsem si dělal legraci z toho, že byl tak namyšlený, až si myslel, že by ho černoch nikdy nemohl převézt. Přestože přesně to se celou dobu dělo,“ vzpomínal na dané hovory Stallworth.
A nešlo o jediný případ, kdy policista Dukea převezl. V lednu roku 1979 přijel Velký čaroděj do Colorada, aby pomohl s náborem nových členů. Policie mu musela zajistit ochranu a tato povinnost spadla právě na jednotku Rona Stallwortha. Ten byl jediným členem oddělení, který mohl být v daný den uvolněn, a tak se navzdory protestům nadřízených setkal s Dukem tváří v tvář. Hned na úvod mu řekl, že sice nesouhlasí s jeho názory, ale bude ho ochraňovat tak, jak mu velí povinnost.
David Duke mu potřásl rukou, a i přestože se se Stallworthem bavil každý týden, jeho hlas nepoznal. Při loučení ho afroamerický policista požádal o společnou fotografii, čemuž Velký čaroděj vyhověl. Stallworth následně využil jeho nepozornosti a na poslední chvíli ho objal. Na absurdním snímku je tak Duke evidentně rozezlen.
Po sedmi měsících byla nakonec celá operace ukončena, protože členové klanu chtěli, aby se Stallworth ujal vedení jedné z buněk KKK. Výsledkem nebezpečné mise bylo nakonec jen identifikování několika vysoce postavených vojáků jako členů Ku-klux-klanu. Ani jeden z nich ale nakonec nebyl zatčen. O operaci se dlouhé roky nevědělo, a to až do vydání Stallworthovy knihy Black Klansman v roce 2006. Ta měla takový úspěch, že se ji filmový režisér Spike Lee rozhodl adaptovat i pro filmové plátno. Jeho verze dramatického příběhu by se měla objevit v nejbližších dnech v českých kinech.
