Petrohradský gubernátor Georgij Poltavčenko vydal nové nařízení, tentokrát o zajištění potravinové bezpečnosti. Má zaručovat každému z 5 191 690 obyvatel druhého nejlidnatějšího města Ruské federace a někdejší metropole carské Ruské říše 30 deka chleba denně v případě konfliktu.
Je to evidentně narážka na strašlivé zkušenosti z období Velké vlastenecké války, kdy byl tehdejší Leningrad po dobu 872 dní (8. září 1941–27. ledna 1944) vystaven nejtěžší blokádě, jakou kdy zažilo velkoměsto v moderní historii. Bombardování a dělostřelecké ostřelování připravily o život 16 747 osob. Nálety a kanonáda však nebyly ničím v porovnání s hladem, jenž skosil podle oficiálních údajů, obsažených v knize Leningrad v obležení, 632 253 lidí.
V pozdějších materiálech městské komise už figurovala mnohem vyšší cifra – 681 803 oběti hladu, mezi něž jsou nepochybně zahrnuti zemřelí následkem podchlazení a vyčerpání. Maršál Georgij Konstantinovi Žukov psal ve svých Vzpomínkách a úvahách o 800 000 obětí a zpráva městské správy komunálních služeb o práci za rok války (od 1. července 1941 do 1. července 1942) uvádí, že bylo pohřbeno 1 093 695 zesnulých a kromě nich krematoria spálila dalších 109 925 osob. Je naprosto zřejmé, že naprostá většina připadla na vrub blokády, a tudíž jí vyvolaného nevídaného hladu, kdy nejnižší příděly klesly na osobu a den na pouhých 125 gramů chleba. Potvrzují to následující údaje: Jestliže v roce 1941 ukazatel úmrtnosti na tisíc obyvatel stoupl v porovnání s předválečnou úrovní skoro trojnásobně, v následujícím roce, který se pro obležený Leningrad ukázal jako zdaleka nejvražednější a kdy v zimě umíralo denně 3500 až 4000 lidí, vzrostl téměř 390krát! Pro srovnání: V okupované Paříži, Amsterodamu a Bruselu úmrtnost nepřevyšovala 16 na 1000 obyvatel. Všechna tato pozoruhodná fakta obsahuje kniha veterána Velké vlastenecké války Michaila Frolova Blokáda. Bitva o Leningrad. Mýty. Legendy. Reálnost, vydaná v Moskvě před dvěma lety.
Kromě těchto střízlivých údajů se vyskytují i některá čísla mající spíše spekulativní charakter a hovořící až o 2,5 miliónu mrtvých.
Pro upřesnění na závěr dodejme, že bitva o Leningrad byla nejdelším střetnutím Velké vlastenecké války a sovětské ozbrojené síly v ní utrpěly vůbec největší ztráty: 2 927 024 osob vyřazených z boje, z nichž 979 254 připadlo na trvalé (mrtví, nezvěstní a zajatí) a 1 947 770 na zdravotnické ztráty (ranění, nemocní, omrzlí, popálení atd.).
