Předpověď zimy podle zvířat: Proč nám tlusté veverky lžou?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Veverky zahrabávají ořechy, zvířatům houstne srst a na podzim se v domácnostech objevují pavouci. Znamená to, že se blíží krutá zima?
- Zvířata se na chladné měsíce skutečně připravují, jejich chování ale není spolehlivou předpovědí počasí.
- Co říká věda a jak se na údajné signály přírody dívají meteorologové?
S přituhujícími teplotami to skoro vždycky přijde: někdo zahlédne veverku, která usilovně pracuje, jako by chtěla zazimovat celou paletu ořechů, někdo na sítích zmíní houfně se stahující pavouky do našich domovů, jiný zase popíše nezvykle huňatou srst u srnců na poli. A už se šíří zpráva, že letos přijde zima, jakou jsme tu ještě neměli!
Představa, že příroda předem ví, co nás čeká, je lákavá. Naši předkové ostatně neměli meteorologické družice ani počítačové modely a pozorování zvířat patřilo k tomu, z čeho při odhadování počasí vycházeli. Jenže připravovat se na zimu není totéž jako předpovídat, jaká bude.
Veverky v objemovce a huňatý kožich: Proč plná spižírna neznamená mrazy?
Pravděpodobně to víte už od základky, ale připomeňme si, že veverky si na podzim pravidelně vytvářejí zásoby potravy proto, že v zimě nebudou mít k dispozici tolik čerstvého jídla. Potravu si ukrývají na různých místech a později se k ní vrací. Vidět tedy veverky „v objemovce“, tedy kypřejších tvarů než v létě, ještě neznamená, že jde o tajnou zprávu o blížícím se sněžení, ale spíš o strategii, která jim pomáhá přežít období nedostatku.
Kolik toho veverka nasbírá, závisí i na tom, jaká je aktuálně úroda. Lesní stromy neplodí každý rok stejně a v některých sezonách nabídnou výrazně víc semen než v jiných. Veverky toho využívají. Pokud vám tedy letos pobíhají po zahradě s tlapkami plnými ořechů, nemusí to znamenat nic víc než to, že mají co sbírat.
Podobně je tomu se zimní srstí. Mnoho savců během roku mění srst tak, aby odpovídala podmínkám, ve kterých žijí. Významnou roli v tomto procesu hraje délka dne, která pomáhá organismu určit roční období. U jednotlivých druhů ale do hry vstupují také další faktory, například teplota nebo tělesná kondice.
Huňatější kožich proto není předpovědí lednových mrazů. Zvíře se jednoduše chystá na období, ve kterém bývá chladněji a potravy je méně. A to i tehdy, když nakonec místo závějí přijde několik týdnů bláta a teplot nad nulou.
Mravenci, včely a krtci jako meteorologové?
Lidové pranostiky nehledají předzvěsti zimy jen u savců. Podle některých tradic má o její tuhosti vypovídat výška mravenišť, množství propolisu ve včelích úlech nebo hloubka krtčích chodeb.
Taková pozorování mají společného jmenovatele: lidé se snažili najít pravidla v přírodě, kterou potřebovali dobře znát. Neznamená to však, že každé z těchto pravidel spolehlivě funguje.
Mraveniště má především zajistit vhodné podmínky pro život kolonie. Včely používají propolis k utěsňování a ochraně úlu. Krtci zase budují chodby podle potřeb svého života pod zemí. Bez spolehlivých důkazů bohužel nejde z výšky mraveniště, množství propolisu nebo hloubky chodeb odvodit, jaké teploty přijdou za několik měsíců.
To ale vůbec neznamená, že zvířata na počasí nereagují. Změny teploty, vlhkosti nebo dalších podmínek můžou ovlivňovat jejich aktivitu a chování. Něco jiného je ovšem reagovat na aktuální prostředí a něco jiného předpovídat průběh celé zimy.
Chlupaté housenky i filmový svišť Phil: Jak věští počasí v Americe?
V zahraničí mají zvířecí předpovědi počasí své vlastní zástupce a celebrity. Ve Spojených státech lidé sledují například chlupaté housenky přástevníka medvědího, kterým se anglicky říká woolly bears. Podle lidové tradice má šířka jejich hnědého pruhu napovědět, zda bude zima mírná, nebo tuhá.
Americká Národní meteorologická služba ale upozorňuje, že zbarvení těchto housenek souvisí mimo jiné s jejich věkem, vývojovým stadiem a tím, jak dlouho se živily. Ani hustota jejich chloupků není spolehlivou předpovědí zimního počasí.
Ještě slavnější je svišť Phil z pensylvánského městečka Punxsutawney, kterého můžete znát i z ikonického filmu Na hromnice o den více s Billem Murreym. Každoročně se 2. února podle tradice sleduje, zda svišť při vylézání z nory spatří svůj stín. Pokud ano, má údajně přijít dalších šest týdnů zimy. Ačkoli jde o populární tradici, nejde tu samozřejmě o meteorologickou metodu, na kterou by se dalo spolehnout. Zvířecí pranostiky jsou nicméně minimálně zajímavým svědectvím o tom, jak lidé kdysi pozorovali přírodu a snažili se z ní vyčíst budoucnost. Navíc, co si budeme povídat, trocha mindfulness, tedy vědomého pozorování svého okolí, nám uškodit nemůže. Naopak podle spousty studií přináší hodně benefitů, tak šup ven, koukat na veverky!
Invaze pavouků v obýváku: Nevarují před mrazem, jen se jdou pářit
Britská média v těchto dnech znovu rozvířila debatu o tom, zda nám příroda dává předem vědět, jaká bude zima. Jedním z údajných varovných signálů má být zvýšený počet pavouků v domácnostech nebo jejich nápadně velké pavučiny. Podobné tvrzení se objevuje i v souvislosti s americkým Farmers’ Almanac, který zveřejňuje sezónní předpovědi a připomíná tradiční přírodní pranostiky.
Jenže pavouci se na podzim nestěhují do domů proto, že by věděli, jaké mrazy nás venku brzo čekají. Právě v tomto období si jich lidé častěji všímají mimo jiné proto, že dospívají jedinci některých druhů a začíná jejich období páření. Váš obývák jim proto může připadat jako útulné a romantické místo pro jejich pletky.
Jaká bude zima 2026/2027?
Podobné otázky se vracejí každý podzim, zvlášť když média začnou přinášet zprávy o zdánlivě mimořádně tuhé zimě. Letos se v Británii znovu objevila i zvířecí předpověď: údajnými signály blížících se mrazů mají být například pavouci, kteří se ve větším počtu objevují v domácnostech, a veverky, které se letos zdají být vykrmené a zásobené víc než v předchozích letech. Do hry ale vstupují i jiné faktory.
Pozornost médií přitahuje také El Niño, klimatický jev spojený s oteplením povrchových vod v tropické části Tichého oceánu. Ovlivňuje atmosférické proudění a může se projevit i v počasí ve vzdálených oblastech. Jeho dopady se však liší podle regionu a ročního období, takže samotná přítomnost El Niña neznamená, že Evropu čeká tuhá zima.
V souvislosti s možnými mrazy se mluví také o polárním víru. Pokud se naruší, může se změnit proudění v atmosféře a studený vzduch z polárních oblastí může proniknout dál na jih. Ani takový vývoj ale automaticky neznamená dlouhodobé mrazy nebo vydatné sněžení. Rozhoduje souhra více atmosférických faktorů a jejich konkrétní vývoj.
Britský meteorologický úřad Met Office navíc letos v září připomněl, že ani mimořádně horké léto samo o sobě neznamená, že nás čeká studená zima. Pro takovou souvislost neexistuje spolehlivý meteorologický důkaz. O průběhu zimy rozhodují složitější procesy, jejichž vývoj nelze s velkým předstihem předpovědět do konkrétních detailů.
Co zatím víme o počasí v Česku? Měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu z 19. října 2026 předpokládá, že období do 15. listopadu bude teplotně průměrné až slabě podprůměrné. To ale není předpověď celé zimy, která nás teprve čeká.
Lopatu na sníh zatím nekupujte: Zvířata se chystají na zimu, věštit neumí
Zvířata mají řadu pozoruhodných způsobů, jak přežít zimu. Shromažďují zásoby, mění srst, upravují aktivitu a některé druhy upadají do zimního spánku nebo jiných forem útlumu. Jejich chování řídí biologické mechanismy i podmínky, které panují v jejich okolí.
Pokud tedy letos uvidíte veverku, která si usilovně schovává ořechy, klidně se na chvíli zastavte a pozorujte ji. Jen kvůli ní ale zatím kupovat lopatu na sníh nemusíte.
Až budete chtít zjistit, jaká zima nás skutečně čeká, vyplatí se sledovat meteorologické výhledy. Veverky mají akutálně dost práce i bez toho, abychom jim na hřbet nakládali vedlejšák v podobě předpovědi počasí a věštění budoucnosti.
