Planeta se mění v rozpálenou pec. Nejhorší na klimatické krizi je, že nepřijde jako filmová apokalypsa
Zatímco hrozba jaderné války či neřízeného rozvoje technologií představuje riziko velmi vážné, ale zatím teoretické, klimatická katastrofa je reálná, probíhá právě teď a stále zesiluje. Patrně právě proto je ze všech tří velkých hrozeb klimatická tou nejvíce zpochybňovanou. Na vědce, občany i politiky, kteří o ní mluví, útočí část společnosti i jiní politici. Druh Homo sapiens sedí na pomalu se vařící planetě, a přesto se stále ve veřejném prostoru najde dost lidí schopných tvrdit, že je prima teplíčko a nic se neděje.
Skleníkové plyny nereagují na volební program. Teploměr nepozná, zda jej čte zelený aktivista, nebo motorista. Rok 2026 ještě neskončil, ale už poskytl dost materiálu k posouzení dvou konkurenčních příběhů: vědeckého varování před rostoucími riziky a politického ujišťování, že se vlastně nic zásadního neděje. První příběh obstojí podstatně lépe.
Extrémní roky
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) představovalo období 2015–2025 jedenáct nejteplejších let v historii měření. Rok 2025 byl přibližně o 1,44 stupně teplejší než průměr let 1850–1900. Přitom začínal i končil ochlazující fází La Niña. Přirozené kolísání tedy nezmizelo, jen se odehrává na stále teplejším podkladu. Letošní srpen podle evropské služby Copernicus dosáhl globálního průměru 16,96 stupně a s červencem 2023 sdílel pozici nejteplejšího měsíce v jejích datech. Oproti průměrným předindustriálním srpnům byl teplejší o 1,65 stupně.
Západní Evropa zažila nejteplejší léto od začátku měření a překonala i rekordní rok 2003. Na globálních rekordech se podílelo i sílící El Niño. Nejde jen o léto a Evropu. Březnovou vlnu veder na západě Severní Ameriky vyhodnotila iniciativa World Weather Attribution (WWA) jako prakticky nemožnou bez člověkem způsobeného oteplování.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
