Žádné dveře a společný žlab. Jak přežít záchody v Číně?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Kulturní šok jménem turecké záchody: Veřejné toalety v Číně mohou cestovatele zaskočit minimem soukromí i specifickým žlabovým systémem.
- Kde najít luxus a kde naopak chybí papír: Zatímco letiště a památky nabízejí moderní toalety, na venkově soukromí mizí a toaletní papír není samozřejmostí.
- Zvyknout si dá na všechno: Lektorka čínštiny sdílí své tipy, jak se na čínské záchody adaptovat, a vysvětluje, proč je na festivalech oceníte více než klasické budky.
Myslíte, že už jste viděli všechno a jen tak něco vás nerozhodí? A na záchodech v Číně jste byli? S konceptem takzvaných tureckých záchodů jste určitě někdy během života do kontaktu přišli, variaci těchto toalet v kombinaci s téměř nulovým soukromím při vykonávání potřeby ale v našich končinách zažil asi málokdo. O čínských záchodech mluvím ráda a často a ještě radši ukazuju jejich fotky. Když v plném přednáškovém sálu ukážu jednu ze svých oblíbených fotek, tak většina sálu zděšeně vydechne. Hned vám vysvětlím proč.
Šok na studentské koleji
Když jsem přijela do Číny poprvé v roce 2012, bydlela jsem na koleji. Po prvním šoku z toho, jak vypadal pokojík na kolejích, mě další šok čekal v koupelně, kde byly turecké záchody oddělené nízkou zídkou. Se svým odporem k jakémukoli záchodu, než je ten doma, jsem propadla panice. Když jsem si uvědomila, že se půl roku budu muset dělit o tenhle záchod s x dalšími lidmi, skoro jsem se chtěla otočit a letět zpátky domů.
Turecké záchody umí odradit od návštěvy Číny hodně lidí. Turisté se bojí tohoto typu záchodů často proto, že si neumí dřepnout nebo nevydrží ve dřepu dostatečně dlouho, ale i to se dá z mé zkušenosti natrénovat. Můžu vás ale uklidnit － v dnešní Číně se jim dá ve velké části případů vyhnout. Pokud jsou záchody novější, tak tam je obvykle alespoň jeden sedací. Ten bývá primárně určený pro staré a handicapované, ale nebojte, nikdo vás z něj vyhánět nebude.
Toalety za průhledným sklem: Proč v čínském hotelu zapomenete na soukromí
V čínských hotelech, kde se ubytuje běžný turista, jsou sice klasické evropské toalety normou, ale čeká vás tam zase jiné překvápko: hotelová koupelna se záchodem je totiž často od zbytku pokoje oddělená jen sklem. V lepším případě to bude sklo mléčné a až ke stropu, v horším případě je plně průhledné nebo je mezi dveřmi a podlahou velká mezera. Zkrátka a dobře, na soukromí zapomeňte. Jasně, neplatí to pro všechny hotely, ale je to častější, než by si člověk myslel (a přál).
Zhruba před deseti lety vyhlásila Čína celostátní kampaň za modernizaci veřejných toalet (tzv. záchodovou revoluci), jejímž cílem bylo vyřešit nedostatečné hygienické zázemí především na venkově a u památek. I proto jsou dnes záchody skoro na každém rohu a hlavně zdarma. Pokud je záchod někde placený, tak je to obvykle na venkově, kde jej provozuje nějaký soukromník. Obecně platí, že čím dál jste od populárních míst, tím víc se zmenšuje soukromí. Co tím myslím?
Všichni hezky v řadě nad žlabem: Když vám pod zadkem projede cizí náklad
Na letišti nebo u populárních památek v Pekingu nebo Šanghaji budete mít hezké moderní záchody, vysoké přepážky a dveře, které se dají zamknout. Pak se postupně začne snižovat výška přepážek mezi jednotlivými kabinkami. Někde jako první odpadnou dveře, ale přes zídku nevidíte vedle, jinde zůstanou malá dvířka, ale zídky jsou tak nízké, že když si stoupnete, tak nejenže vidíte vedle, ale všichni kolem uvidí váš holý zadek. No a nakonec to vypadá tak, že všichni dřepíte nad jedním žlabem hezky v řadě za sebou.
Jako bonus pod sebou ve žlabu vidíte vše, co se odehrálo před vámi. Splachuje se v pravidelných intervalech. Z ničeho nic pod vámi projede proud vody, který nese vše, co bylo ve žlabu výše proti proudu. Jen pozor – papír patří vždy do koše, ne do mísy či žlabu. Na některých záchodech taky můžete narazit na zákaz chození na velkou, a to kvůli úzkým odpadovým trubkám.
Toaletní papír na příděl: Ukažte tvář kameře, jinak se neutřete
Co dalšího vás může na záchodech překvapit? Stejně jako u nás je to absence toaletního papíru. V nákupních centrech, na letištích či v restauracích je toaletní papír běžně, jen občas je formou tahacích kapesníčků, a naopak v některých restauracích máte na stole roli toaleťáku místo ubrousků. Na veřejných záchodech ale toaletní papír často chybí, tak si radši noste svůj. Na některých veřejných toaletách papír mají, stačí naskenovat svou tvář a vyjede vám příděl papíru. Další dávku dostanete až po určitém časovém intervalu. Je to proto, aby lidé toaletního papíru zdarma nezneužívali a nebrali si ho domů.
Další z moderních vymožeností jsou displeje, na kterém jasně vidíte, která kabinka je volná a která plná, u těch je často i uveden čas, jak dlouho už tam daná osoba je. Pro spoustu stydlivých lidí i tohle může být pořádná výzva.
Sedací toalety se v současné Číně často spojují s moderním bydlením a vyšším komfortem. Pokud přijdeme k někomu na návštěvu, můžeme narazit na toalety, které si obvykle spojujeme spíš s Japonskem: záchody s mnoha funkcemi, jako je omytí a vysoušení různou teplotou vzduchu či vody. Otevření a zavření na senzor už je jen drobnost, která zpříjemňuje zážitek.
Zlaté turecké záchody: Proč jsou ve finále lepší než česká toi-toika?
I když rčení „Co tě nezabije, to tě posílí“ zrovna nemusím, život v Číně mě naučil, že už mě jen tak nějaký veřejný záchod nerozhodí. Zatímco dřív jsem z tureckých záchodů byla v šoku, dnes mi vůbec nevadí. Vlastně mají i své výhody: nemusíte si sedat na místo, kde před vámi seděly desítky cizích lidí, a dřep může být pro vyprazdňování přirozenější polohou. A upřímně? Na festivalech a podobných akcích bych mobilní turecké záchody uvítala. Pořád lepší si pohodlně dřepnout než balancovat v polodřepu nad mísou toi-toiky.
Záchodové historky z Číny a mnohem víc najdete v cestopisu Klidný kout v rušné zemi. Zápisky ze Sečuánu, který vychází 11. listopadu v nakladatelství Paradox.
