Přední ultrapravicový ideolog ohlásil, že Trump brzy padne, není dostatečně odhodlaný vůdce
Curtis Yarvin, tvůrce ideologie Temného osvícenství, která inspirovala směřování Trumpovy administrativy, publikoval po dlouhé odmlce novou esej. Předpovídá v ní, že nová garnitura nemá dost odvahy k uchopení skutečné moci, a čeká ji proto porážka.
„Trump je v pozici 47. prezidenta šest týdnů. Vede si dobře? Upřímně řečeno, dávám mu čtyřku. Jeho výkon je hluboko pod jeho možnostmi, ale alespoň ještě úplně nepropadl. Což je, upřímně řečeno, zázrak.“ Tato kritická slova napsal na adresu Trumpovy vlády Curtis Yarwin. Blogger, samozvaný prorok neomonarchismu a autor filozofie Temného osvícenství, známý také pod pseudonymem Mencius Moldbug. Jeho jméno donedávna znali jen průzkumníci zasutých koutů blogosféry a čtenáři rozvleklých traktátů o úpadku demokracie. Dnes o něm naopak píšou periodika, jako je Wall Street Journal, New York Times a TIME. Důvod? Yarvinovi fanoušci převzali moc nad Spojenými státy.
Zářná hodina temného proroka
Curtis Yarvin je původní profesí programátor. Na prodeji svých startupů vydělal miliony a měl dost času i peněz na to, aby se zavřel doma a oddal se filozofování o ideálním politickém systému. Na svém blogu Unqualified Reservations postupně publikoval tisíce stran textů o nutnosti nahradit demokracii techno-monarchií, kterou bude vést osvícený diktátor jako soukromou firmu. Není divu, že se filozofe „Temného osvícenství“ stala oblíbenou četbou mužů, kteří by se v pozici diktátora-ředitele sami rádi viděli. Mezi Yarvinovy dlouholeté fanoušky patří například miliardář a investor Marc Andreessen, zakladatel PayPalu a šedá eminence v pozadí Trumpovy kampaně Peter Thiel, a v neposlední řadě Thielův protežé a současný viceprezident USA J. D. Vance.
Když se dostal k moci Donald Trump, zdálo se, že Yarvin prožívá zadostiučinění. Doposud si pěstoval auru mystika a skrýval se za pseudonymy, nyní ale vystoupil na výsluní. Dával rozhovory, hostoval v prominentních konzervativních podcastech a v lednu se osobně zúčastnil prezidentovy inaugurace, kde pózoval ve společnosti svých mocných následovníků. Během prvních měsíců Trumpovy vlády se zdálo, že i jeho teorie dojdou uskutečnění. Čistka, kterou v administrativě Spojených států spustil Elon Musk a jeho DOGE, je jako vystřižená z Moldbugova návodu na destrukci demokratického systému. Yarvin ji ve svých spisech označuje akronymem RAGE – Retire All Goventment Employees neboli Propuštění všech vládních zaměstnanců. Vše tedy šlo zdánlivě podle plánu. Mencius Moldbug se ale odmlčel. Ozval se až před několika týdny a evidentně není spokojen.
Filozof se zlobí
Yarvinova kritika vyšla na jeho blogu Gray Mirror pod záhadným názvem „Barbarové a Mandaríni“ (Barbarians and Mandarins). Jako všechny Yarvinovy texty je i tento příliš dlouhý, schizofrenně roztěkaný a takřka nečitelný. V záplavě chybných metafor, pseudointelektuální rétoriky a rádobyvtipných bonmotů ale lze vystopovat společnou linku – Moldbug má dojem, že k naplnění jeho grandiózního plánu nedojde. Cítí se nepochopen, zrazen a začíná se bát.
Celý svět si může myslet, že překotné kroky Trumpovy administrativy a řádění Muskova DOGE překračují všechny psané i nepsané normy. Curtis Yarvin tento dojem nesdílí. Osekávání rozpočtů a čistky v řadách státních zaměstnanců jsou pro něj jen směšné triviality. Vidí je jako důkaz, že nová garnitura nemá dost odvahy demokratický systém totálně zničit. „Washington nepotřebuje lepší vedení. Potřebuje totální restart, jako byla denacifikace Německa v roce 1945,“ píše. Důvod otálení vidí v tom, že Trump (nebo Musk) nenašel dostatek odvahy stát se absolutním diktátorem. „Vláda musí být vedená shora z Oválné pracovny. Proto jí říkáme ‚výkonná‘ složka a ‚výkonná‘ je synonymem ‚monarchistické‘ nebo ‚autokratické‘,“ rozhořčuje se. Vzápětí dává návod, jakým směrem by se noví vládci USA měli vydat: „Moc generuje moc. Čím více moci využíváte, tím mocnější jste. Moc vám nejenom dává možnost vládnout. Dává vám povinnost vládnout. Moc musíte neustále používat, nebo o ni přijdete. Co víc – když ji nebudete neustále stupňovat, tak o ni přijdete.“
Sny o monarchii, genocidě a lásce
Yarvinovy představy o využívání plné moci jsou k nahlédnutí o něco dále. V eseji sklouzne do vypravěčského módu a metafory o propouštění státních zaměstnanců se mu pomotají s fantaziemi o vysněné budoucnosti: „Někdo v DOGE dokázal hacknout zákon a uvědomil si, že určitou část administrativních zaměstnanců v NSF a NIH, takzvané ‚zaměstnance ve zkušební lhůtě‘, je možné bez soudu zastřelit. Inspekce nevyužívaných odpadních kanálů v Bethesdě ukázala, že mají dostatečnou kapacitu. DOGE se pustilo do akce. Zákaznická linka zaznamenala pouze několik málo stížností na průsaky a zápach…“
Podobných bizarních pasáží jsou Yarvinovy texty plné. V jednom často citovaném bonmotu například navrhoval likvidovat nezaměstnané a bezdomovce a z jejich těl vyrábět pohonné hmoty. Jeho fanoušci to se smíchem vysvětlují jako „vtipné trollení“. Temný filozof ale po fyzické likvidaci ideologických oponentů volá pravidelně a často. Až se zdá, jako by chtěl říct, že jeho vysněný světový řád jinak nebude možné nastolit: „Trumpův režim musí dělat věci, ke kterým se zatím nikdo jiný neodvážil. Jakmile přestane akcelerovat, začne stagnovat a zhroutí se,“ burcuje. „Pokud monarcha není ochoten vykonat opravdovou genocidu své šlechty a poddaných, pak musí získat jejich loajalitu – nebo, v liberálním slovníku, získat jejich souhlas. Tak to zkrátka je. Nejsi připraven lidi zplynovat jako krůty s ptačí chřipkou? Pak ti zbývá jediná možnost – přesvědčit je, aby tě milovali!“
Chybí vůle, chybí vize, přijde prohra
Zoufalé výzvy vedou k jedinému závěru: Mencius Moldbug vidí, že vykonavatelé jeho temných vizí nejsou ani dostatečně brutální, ani dostatečně oblíbení, aby je dokázali proměnit v realitu. K jeho vysněné totální destrukci systému, zatýkání a deportacím politických oponentů (zatím) nedošlo. V ulicích amerických měst se mezitím odehrávají masové demonstrace. Oblíbenost jeho prezidenta padá a odvrací se od něj vlivní magnáti, kterým zmatek kolem tarifů umazal z účtů miliardy dolarů. Vlivní konzervativci píšou do celostátních deníků výzvy ke zrušení deportačního úřadu ICE, někdejší libertariáni volají po vyhlášení generální stávky a citují při tom Marxův Kapitál. Aby toho nebylo dost, Elon Musk, kterého Yarvin viděl jako ztělesnění svého snu o osvíceném monarcho-řediteli, oznámil, že se hodlá stáhnout z politiky. Jeho práce na nastolení pořádku ve státních financích je prý víceméně úspěšně dokončena, chce se tedy věnovat své Tesle a pro Trumpovu administrativu bude pracovat na jakýsi vedlejší úvazek.
Yarvin si rozhodně nemyslí, že práce je víceméně hotová a už vůbec ne že skončila úspěchem: „Pokud ohromující zemětřesení z ledna a února nezastíní v březnu a dubnu násilí dosud nezaznamenané na Richterově škále, pak Trumpův režim začne stagnovat a nakonec se zhroutí. Není možné, aby jeho moc zamrzla na současném stavu, který je příliš náročný na udržitelnost a zároveň nedostatečný k dosažení vítězství. Musí být odhodlán k dalším činům, ke kterým se před ním ještě nikdo neodhodlal. Jakmile přestane zrychlovat, zastaví se a exploduje. Na jeho administrativě je frustrující fakt, že má potenciál zvítězit i sílu zvítězit, ale (zjevně) nemá ani vůli k vítězství, ani vizi, jak toho dosáhnout. A proto prohraje.“
