Putin a Trump chtějí dohodou o příměří ponížit Zelenského. Příprava na budoucí válku však bude pokračovat
Případná dohoda o příměří na Ukrajině bude obrovskou úlevou, ale nevyřeší některé zásadní problémy. Jen je odsune na jinou dobu. Vladimir Putin totiž nebude méně agresivní a část Ukrajiny zůstane pod ruskou okupací, s čímž se Kyjev nesmíří. Konflikt, podobně jako na Korejském poloostrově, zůstane nevyřešen a znepřátelené strany se budou připravovat na budoucí válku, protože ani Rusko, ani Ukrajina, nevyhrály a současně neprohrály. Donald Trump se pak svým postupem snaží veřejně potupit Ukrajince a to na kreditu Americe nepřidá.
Ruský führer Vladimir Putin dál čeká, jak se Donald Trump vyspí a co jiného zase řekne. Při hledání možného příměří a zastavení bojů na Ukrajině mu to vyhovuje. Čas a vzniklá situace jsou na jeho straně. Putin ustupovat moc nemusí, protože je zřejmé, že diskusi, aby ruští okupanti ihned opustili Krym nebo území na východě Ukrajiny, Volodymyr Zelenskyj neprosadil. To v dohodě nebude. Jak se to přesně naformuluje, jen uvidíme. Zabetonování současného stavu vyhovuje Rusku a zejména americké administrativě, která chce cokoli, jen aby byla válka na čas zastavena. Povede to k veřejnému ponížení Ukrajiny, o což Trump nepokrytě usiluje. Chce Zelenského zahnat do kouta. A Evropa není tak odvážná, aby tomu zabránila.
Jak se dohodnout
Mírové dohody při ukončování válek byly v historii různé. Na Ukrajině přes mimořádné nasazení peněz, zbraní i lidských zdrojů nepřiblížilo ruskou či ukrajinskou stranu k tomu, co by připomínalo vítězství. Stav dobře ilustruje velkou obtížnost při ukončování dále trvajících válek. Z vnitropolitických důvodů nemohou Putin a Zelenskyj vykazovat nějakou slabost, proto ta velká verbální bitva v informačním i dezinformačním prostoru o příměří. V každém případě Ukrajinci za delší konec netahají. To neznamená, že nemají pravdu. Jenže na to nebude brán ohled.
Když bude Ukrajina dočasně akceptovat územní ztráty, riskuje tím, že Rusové udělají taková opatření, aby v budoucnosti ubránili před možným útokem okupovaná území. Na druhou stranu by v době příměří mohla Ukrajina dobudovat svoji armádu, dál posílit svůj obranný průmysl, restartovat poničenou ekonomiku a dát na území, které má pod kontrolou Kyjev, svým lidem prostor pro klidnější život. Mezitím by mohly vzniknout i nějaké reálné bezpečnostní záruky s pomocí západních partnerů. Ty zatím vůbec nejsou jasné. Nejdůležitější je, že Ukrajina přes všechno utrpení zůstává funkčním státem. Nebyla zničena a její vláda nepadla, jak chtěl původně v roce 2022 Putin a jeho sebranka.
Dohoda o příměří přitom pořád neznamená, že v budoucnosti nevypukne další rusko-ukrajinská válka. Příměří není trvalý mír. A příměří může mít dokonce jen malý vliv na vyřešení sporů. Zkušenosti hovoří o tom, že spíše nabídne čas na zotavení obou válčících stran a přípravu na další kolo. Například příměří, které ukončilo brutální korejskou válku v roce 1953, trvá již více než 70 let. Konflikty se nevyřešily, názory jsou pořád diametrálně odlišné a obě korejské strany se nadále připravují na budoucí válku. Čeká nás něco podobného na Ukrajině? Je to možné, ale teď chtějí všichni alespoň zastavit boje.
České váhání
Vzhledem k tomu, co již bylo řečeno, se v případě jednání o příměří hloupě chová česká opozice, tedy Babišovo hnutí ANO a Okamurova SPD. Pořád opakují, že nejdůležitější je válku zastavit bez ohledu na podmínky. Nevyhovující podmínky pro Ukrajince budou ale dál doléhat i na Českou republiku. Jak to bude řešit stávající opozice, když se po podzimních volbách chopí moci? Naslouchat v tomto případě Donaldu Trumpovi a potažmo masovému vrahu Putinovi je neprozíravé. A vrátit se případně ke spolupráci s Ruskem je nejenom ošidné, ale dokonce nebezpečné. Jenže Babiš, Okamura a další představitelé opozice dnes kličkují jako zajíc, kterého po poli honí dron vyslaný z Bílého domu.
Zastavení bojů na Ukrajině by samozřejmě byla dobrá zpráva. Zneklidňující je, že zásadní problémy a spory se tím nemohou vyřešit. Další bouře může proto přijít brzy.
