Po celá staletí se vědci a obzvláště pak astronomové pokouší odpovědět na otázku: Co byla vlastně betlémská hvězda? A můžeme vypátrat nějakou astronomickou událost, která by odpovídala tomu, co se píše v Bibli?
Podle Matoušova evangelia přijedou do Judeji tři králové, případně mudrci, záleží na překladu, a v podstatě řeknou, že spatřili hvězdu, která je vedla až sem, protože evidentně zvěstovala narození nového krále Židů. A to je v podstatě všechno, co nám Bible dává. Ze všech čtyř evangelií, pouze Matoušovo zmiňuje hvězdu a to ještě nikterak detailně, takže vysvětlení může být mnoho.
Teologický výklad události říká, že jde o součást božího zázraku a tím pádem nemusí jít o vypátratelnou astronomickou událost, případně, že se nemusí jednat o astronomickou událost vůbec, že může jít pouze o zázračné světlo na nebi. Což je samozřejmě možné, ale jak jistě chápete, pro astronomy maličko neuspokojivé.
Od komety po výbuchy hvězd
Často máme betlémskou hvězdu spojenou s kometou a může za to italský malíř Giotto di Bondone. Ten jako první ztvárnil betlémskou hvězdu jako vlasatici a to v roce 1304. Protože v roce 1301 proletěla kolem země kometa Halleyova. A je to samozřejmě vizuál magický, ale kometa to nejspíš nebyla. Jednak celý starověký svět brejlil do nebes velice pravidelně, Řekové, Římané, Peršané, Číňané… a nikdo z nich žádnou jasně viditelnou kometu neviděl. Něco takového by se nám jistě dochovalo v záznamech.
Poměrně populární teorií je, že šlo o supernovu. Tímto termín se označuje hned několik typů astronomických úkazů, ale v podstatě jde vždy o explozi hvězdy. Titánské množství superhorské plazmy pak žhne ve vesmíru klidně několik měsíců a taková věc je na nočním nebi velice slušně vidět klidně i řadu týdnů.
Úplně nejpopulárnější teorie ale říká, že betlémská hvězda byla konjunkce planet. Seřadí-li se vesmírná tělesa za sebe, můžou hrátky světel zvýšit jejich viditelnost. Takových věcí se v letech kolem údajného narození Ježíše odehrálo hned několik, ale většina expertů sází na konjunkci Jupitera se Saturnem v roce sedm před naším letopočtem. Autoři evangelií mohli tuhle událost považovat za významnou už proto, že Jupiter byl “planeta královská”, zatímco Saturn byl symbolicky spjat se Židy.
To samozřejmě neznamená, že by se Kristus měl nutně narodit v roce sedm před Kristem (povětšinou experti odhadují jeho narození někam k roku jedna plus minus deset let), ale zcela přirozeně pozdější autoři tuhle astronomicky a astrologicky významnou událost asociovali právě s jeho legendárním narozením.
