Všichni ho znáte. Nuselský most se nad stejnojmenným údolím tyčí už padesát let a patří již neodmyslitelně mezi pražské dominanty. Denně přes něj přejedou tisíce aut a mostem projedou stovky souprav metra. A právě do útrob nuselského mostu, kterým vlaky projíždí, jsme se mohli výjimečně podívat.
Šest minut po půlnoci tudy projel poslední vlak metra. Než pojede první ranní spoj, máme něco přes tři hodiny, kdy se můžeme kolejištěm bezpečně pohybovat. Elektřina je vypnutá a jediný provoz v tunelech představují servisní drezíny, takzvané muvky, které dopravují montéry na místa údržby. Tento čas je totiž jediná příležitost, kdy lze v tunelu pracovat a neomezit veřejnou dopravu.
Je to zvláštní pocit, když přeskakujeme koleje a pražce a postupujeme dále tunelem od zastávky Vyšehrad skrze Nuselský most směrem ke stanici I. P. Pavlova. I když víme, že je elektřina vypnutá a že po naší koleji žádný vlak nepojede, neustále jsme ve střehu. Sice se nemusíme bát, že nás přejede metro, ale pořád je tu dost příležitostí, kde zakopnout, kam spadnout a o co se ušpinit.
Útroby nuselského mostu jsou svého druhu výstavní částí metra. Všechno je čisté, na pražcích, ačkoliv jsou původní, dubové, je vidět častá údržba. Jakmile ale projdeme dál do podzemní části metra, prostředí dostává přesně takový dobrodružný ráz, který byste čekali. Zašlé litinové torzo tunelu tu a tam propustí prameny spodní vody, a tak kromě pražců skáčeme i přes louže a pomalu tvořící se krápníky. Pár desítek metrů před I. P. Pavlova se tunel rozdvojí. A ne, druhé rameno tunelu nevede do atomového krytu nebo do sídla ÚV KSČ, jak by si milovníci záhad jistě přáli. Tudy se dá dostat na linku metra A. Pražské metro je totiž obrovský komplex, který je technologicky a manažersky náročný. A jeho veřejně přístupná část je jen zlomek toho, co představuje. Nejstarší úseky metra jsou padesát let staré a stále spolehlivě slouží. Pokud metrem jezdíte nebo ho třeba jenom máte rádi, ve videu uvidíte mnoho informací a záběrů z jeho zákulisí.
