Ceny energií v poslední době rostou a jinak tomu nebude ani v následujících měsících. Příčinou je nejen zdražování energetických surovin, ale i konflikt na Ukrajině. Není proto divu, že se čím dál více lidí zajímá o situaci na trhu. Vyzpovídali jsme proto Jiřího Mejzra, ředitele prodeje velkoodběru a obchodování s energiemi společnosti epet (EP Energy Trading).
V posledních měsících jsou ceny energií na velkoobchodních trzích jedním z nejdiskutovanějších společenských témat. Jak velkoobchodní trh a energetické burzy fungují?
Nákupem energií na energetických burzách dodavatelé zajišťují pro své zákazníky nasmlouvaný objem energií. Na energetických burzách se obchodují převážně standardizované produkty základní dodávky. Nejvíce využívané jsou produkty CAL (kalendářní rok), Q (kvartál) a M (měsíc). U zemního plynu je také velmi využívaný produkt Season (období léto/zima). Kombinací nákup těchto a dalších produktů se dodavatelé snaží co nejvíce pokrýt predikovanou a následně také reálnou strukturu odběru svých zákazníků v čase.
Kromě obchodování na energetických burzách dodavatelé také často využívají bilaterární obchody. Obecně se dá říct, že pro zákazníky v ČR mohou dodavatelé nakupovat i v jiných zemích, například v Německu nebo ve Francii. Fyzické dodávky mezi jednotlivými zeměmi jsou ale omezeny technickými parametry sítí. Zejména vlivem různých dostupností kapacit vznikají mezi cenami v jednotlivých zemích cenové rozdíly. Mluví se o nich jako o tzv. country spreads.
Ceny energií na burzách jsou dány (jako u všech komodit) poptávkou a nabídkou. Jedny z nejčastějších fundamentů ovlivňujících ceny jsou ekonomické zprávy, geopolitická situace a počasí. Dále se také vzájemně ovlivňují zejména změny cen a aktuální dostupnost komodit: elektrické energie, zemního plynu, uhlí a ropy. Pro elektrickou energii bych si ještě dovolil uvést také v médiích hojně skloňované emisní povolenky spojené s Green Deal.
Můžeme tedy říci, že koncoví zákazníci z různých zemí mají podobné ceny? Čím jsou ovlivněny případné rozdíly v různých státech?
Ceny pro koncové zákazníky v jednotlivých zemích jsou určitě odlišné, a to zejména vlivem rozdílně nastavených distribučních poplatků, daní a komoditní části, jak jsem již zmínil.
Můžete vysvětlit, z jakých složek se výsledná cena elektřiny či plynu na zákazníkově faktuře skládá?
V České republice můžeme cenu rozdělit na dvě základní části – regulovanou a komoditní část.
Celkově se tedy jedná se o distribuční poplatky, daně a již zmíněnou komoditní část. U elektrické energie se komoditní část běžně také nazývá silová. A právě tato komoditní část je mimo jiné ovlivněna správným výběrem dodavatele a cenami energií na burzách.
V současné chvíli mnoho dodavatelů nabízí tzv. spotový produkt, který má s obchodováním na burze co do činění. Jak takový produkt funguje?
Právě spotový produkt začal být poslední roky zákazníky velice hojně využívaný. Nabízejí ho v různých mutacích v podstatě všichni dodavatelé, kteří ho poskytují všem typům koncových zákazníků.
Jedná se o absolutní platbu či dorovnání v rámci již cenově zafixovaného objemu vůči reálné spotřebě za daný časový úsek. U elektrické energie je to hodina a u zemního plynu je to plynárenský den. Plynárenský den je měřený od 6:00 do 6:00. Většina dodavatelů dnes váže výpočty na ceny zveřejňované na webových stránkách společnosti OTE, a.s.. Při znalosti vlastní spotřeby s typem měření A či B či pomocí typového diagramu dodávky a cen, zveřejňovaných na stránkách OTE, a.s., si může každý zákazník svou platbu za komoditní část ověřit.
Jak dodavatel dokáže určit spotřebu zákazníků z řad domácností v konkrétních hodinách?
Pokud mluvíme o zákaznících z řad domácností, tak se pro rozložení odběru elektrické energie do hodin a zemního plynu, používá už zmíněný typový diagram dodávky.
Ve společnosti epet zastáváte funkci ředitele prodeje velkoodběru. Můžete naznačit, jakým způsobem se odrazil stav velkoobchodního trhu s energiemi v podnikatelském sektoru? Je vůbec možné mít v této chvíli věrné prognózy cenového vývoje?
V dnešní době odběratelé, kteří nemají dlouhodobě zafixované ceny energií, řeší situaci se zdražováním velice aktivně. Z médií jsme již mohli zaznamenat zprávy o uzavření některých poměrově více energeticky náročných podniků, jako jsou například pekárny a sklárny. Situace rozhodně není kritická, ale také jistě není dlouhodobě udržitelná. Nemalá část podniků ještě nepřistoupila k plnému promítnutí zvýšených nákladových cen do koncových cen výrobků. Pochopitelně nejvýznamnějším faktorem je právě koncový zákazník - občan, který bude konfrontován se zvyšující se cenou daného produktu.
Do doby, kdy bude ochoten tuto zvýšenou cenu akceptovat, může tak i podnikatelský sektor akceptovat zvýšené ceny vstupů.
Predikce cenového vývoje jsou součástí naší práce. Je pravdou, že v posledních měsících se více než obvykle objevují těžko předvídatelné fundamenty, které ovlivňují ceny energií jiným směrem, než se předpokládalo.
Mají i v současné chvíli někteří velkoodběratelé zájem o tzv. zelenou elektřinu, vyráběnou z obnovitelných zdrojů?
Ano, s požadavky či dotazy na dodávku ekologicky šetrné elektřiny se setkáváme čím dál častěji.
Společnost EP Energy Trading (známá pod zkratkou epet) působí na českém trhu od roku 2005 a dodává elektřinu a plyn do domácností i firemním zákazníkům.
