Norská státní společnost Posten, tedy norská pošta, přišla se sladkou a trochu bizarní reklamou, která oslavuje nejenom Vánoce a pošťáky, ale Santu Clause a lásku sexuálních menšin. Tím, že je Santa trochu gay.
Vánoce jsou časem klidu, míru, pohody a lásky k bližnímu. Časem házení pantoflem, pouštění svíček, lití olova a dušení se kostmi od kapra. Zkrátka časem spousty roztomilých malých tradic. Ale ty tradice nemusí být jenom takhle osobní, domácké a prastaré. Jenom za našeho života se utvořila spousta nových tradic. Televizní tradice jsou skvělým příkladem. Stanice od října zuřivě bojují o práva vysílat Popelku a další pohádky. Čétéčko pravděpodobně už v tuto chvíli plánuje natáčení vánoční pohádky pro Štědrý večer 2022. A nejinak jsou na tom i velké korporace.
Vánoční reklama je skoro žánr. V dokumentu Česká reklama: Úsvit kapitalismu vzpomíná Jan Svěrák na to, jaké reklamy on a jeho spolužáci na FAMU vídali na přelomu osmdesátých a devadesátých let. „Byly to kazety s reklamama, který soutěžily v Cannes, a my jsme si mysleli, že takhle reklamy na západě doopravdy vypadaj,” vysvětluje a dodává, že takové spoty se často točí jenom pro ten festival a jsou to spíš krátké filmy, které se o klienta a to, co by „měly prodávat”, otřou jen velice lehce. Nuže a vánoční reklamy jsou na tom velice podobně.
Když se zamyslíte nad těmi celosvětově nejlepšími, nejspíš vás napadne legendární reklama na Allegro, kde se děda učí anglicky, aby si na Vánoce mohl pokecat s vnukem, potom ta reklama, která Allegro vykradla (děda zvedá závaží, aby mohl na Vánoce zvednout vnučku a ta mohla dát hvězdu na vrchol stromku), nebo reklama od Sainsbury’s z roku 2014. Ta slavila sto let od vánočního příměří na západní frontě a přísahám bohu, že u ní pokaždé natahuju.
A teď se do zlatého repertoáru vánočních reklam přidala i norská pošta. A ta udělala tak sladkou a zároveň bizarní reklamu, jak to dokážou jen Norové.
Jak Harry potkal Santu
Koncept je to v podstatě docela jednoduchý. Pohledný čtyřicátník Harry se jednou takhle v noci ze čtyřiadvacátého na pětadvacátého prosince probudí a podezřelý zvuk ho přiláká do obýváku, kde pod stromkem načapá, no koho jiného než Santu Clause, a oba se na sebe zmateně dívají. S každým rokem můžeme sledovat, jak se jejich vztah mění v dobré přátelství, jak se oba nemohou dočkat dalších Vánoc, jak je Harry evidentně super chlap, ale z nějakého důvodu žije sám a… No. I kdybyste nečetli titulek, tak už teď asi víte, kam tenhle příběh směřuje.
Stephen King říká, že dobrá povídka je jako hrnek, ale že se k němu často chodí ve dvou částech. Nejdřív šálek, tedy o čem to bude, a potom ouško, tedy to, co z toho udělá uchopitelný příběh. V případě Posten reklamy je ouškem pošťačka, která donese Harrymu dárky místo Santy, a když se Harry vrátí do obýváku, Santa tam na něj čeká s tím, že „si na letošek objednal pomoc, aby spolu mohli být déle”. A celá reklama končí velkým polibkem.
Protože podobně jako reklama na Sainsbury’s i tahle slaví významné výročí. Začátkem roku 1972 to bude padesát let, co Norsko dekriminalizovalo homosexualitu, a v roce 1981 jako jeden z prvních států na planetě zavedlo protidiskriminační zákony, které myslely i na sexuální menšiny.
Asi nepřekvapí, že se reklama proměnila ve virál. Po čtyřech dnech má necelý milion zhlédnutí, všechny velké světové weby už si jí stihly všimnout a LGBT internet ji pochopitelně miluje. A jak si asi dovedete představit, komentáře pod YouTube videem jsou čisté zlato. Hodně komentujících se zajímá o to, kdo tuhle novinu řekne paní Klausové, další lidé se zajímali, co pošťáci v Norsku kouří za svinstvo, ale většina lidí byla prostě jen dojatá. Hm, až na nejlajkovanější komentář, který se zamýšlí nad tím, jestli Santovi v téhle situaci pomůže jeho zkušenost s protahováním komínů.
