nahoru

Útěk jako v bondovce. Sovětský pilot emigroval i se svou stíhačkou

Šimon Kadeřávek 6. září 2021 • 13:00
Útěk jako v bondovce. Sovětský pilot emigroval i se svou stíhačkou
foto: KOKU-FAN magazine

Během studené války si obě velmoci hlídaly svá technologická tajemství. Čas od času se objevil zběh, který nechal nahlédnout pod pokličku. Nikdo to však neudělal takový způsobem jako Viktor Ivanovič Bělenko. Sovětský stíhač nastoupil 6. září 1976 do letounu MiG-25 a odstartoval ku Japonsku. Po přistání odevzdal kompletní dokumentaci stroje americkým úřadům.

Narodil se v roce 1947 na jihu Ruska ve městě Nalčik. Po vystudování narukoval do armády a stal se se pilotem. Jeho kariéra nevykazovala žádné výjimečnosti, Bělenko platil za spořádaného soudruha. Nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěl emigrovat. Několik měsíců před úprkem se dokonce oženil a s manželkou plánoval budoucnost.

Překvapivý host

6. září Bělenko nasedl do tryskového letounu MiG-25 a vyrazil směrem k japonskému letišti Hakodate. Přistání neproběhlo hladce a Bělenko měl lehce poškodit ranvej, nicméně stroj zůstal pohromadě. Prakticky ihned po dosednutí na přistávací dráhu se okolo něj vyrojily bezpečnostní složky, byla rovněž kontaktována americká armáda.

Japonská vláda nejdříve rozhodla, že Američany k letadlu pustí pouze na omezenou dobu. Nechtěli totiž zbytečně dráždit Sovětský svaz. V Bělenkově domovině mezitím pracovala propaganda, noviny tvrdily, že pilot zahynul při automobilové nehodě. Bezprostředně po přistání předal Bělenko úřadům kompletní příručku k MiGu-25.

Tehdejší americký prezident okamžitě sovětskému pilotovi nabídl azyl a zřídil mu svěřenský fond, který mu měl zajistit důstojný život. V těchto časech Japonci povolili a nechali Američany, aby si letoun odtáhli na svou vojenskou základnu. Stanovili si však datum, do kterého měl být stroj vrácen. Japonce mezitím kontaktoval Sovětský svaz, který chtěl inkriminovaný MiG odeslat zpět.

Studenoválečný záletník

Podobně jako v případě Spojených států si Japonci kladli podmínky. Sovětský svaz musel zaplatit 40 tisíc dolarů za poničení ranveje na letišti Hokodate, dále rozhodli, že letoun bude předán ve třiceti bednách. Rusové sice protestovali, ale nakonec kývli. Transfer proběhl 15. listopadu 1976, sovětští experti posléze zjistili, že chybí na 20 součástek, a obrátili se na japonskou stranu. Velvyslanec oznámil, že Sovětský svaz chce jako náhradu zaplatit 10 milionů dolarů. Údajně ani jedna částka nebyla uhrazena.

Samotný Bělenko se přestěhoval do Spojených států, kde v roce 1980 získal americké občanství. Napsal autobiografii a našel si manželku, se kterou má dvě děti. Sluší se dodat, že v téže době měl manželku i v Sovětském svazu, a tak je nejspíš jediným mužem, který měl ženy v obou blocích.

Po rozpadu Sovětského svazu navštívil Moskvu, následně se vrátil zpět do Spojených států. Rozhovory dává jen výjimečně, naposled odpověděl na pár otázek v roce 2000. „Američané tolerují názory ostatních. Dokáží tu vedle sebe žít lidé, kteří objímají stromy, a zároveň lidé, kteří je chtějí kácet,“ nechal se slyšet tehdy.

Špatné období na útěky

Přestože jeho příběh zní neuvěřitelně, podobný kousek se povedl i dalším pilotům. Nikdy však nebyl předán stroj v takovém stavu jako u Bělenka. Například v roce 1953 odvážně zmizeli dva polští piloti, cílovou destinací se stalo nedaleké Dánsko.

Za zmínku stojí také útěk Severokorejce No Kum-soka, který přistál letounem MiG-15 v Jižní Koreji. Jeho stroj je dokonce dodnes umístěn v leteckém muzeu. Poslední známý případ nastal 20. května 1989, kdy sovětský kapitán Alexandr Zujev odletěl do Turecka. Tehdejší mezinárodní situace takovým kouskům nepřála a Zujevův MiG-29 byl okamžitě vrácen.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.