Masový vrah nebo bojovník proti útlaku původních obyvatel Ameriky? Indián z apačského kmene Čirikavů Goyathlé neboli Geronimo byl postrachem Američanů a Mexičanů. Zabil jich minimálně stovky. Spíš tisíce. 4. září 1886 však jeho neúnavný boj skončil. Padl do zajetí, ve kterém strávil 23 let a stala se z něj atrakce na amerických výstavách a veletrzích.
Život Geronima byl plný krveprolití a smrti. Během svého života se účastnil bojů o území společně se svými soukmenovci. V roce 1858 se však masakr dotkl i jeho nejbližší rodiny. Ve svých 30 letech měl manželku a tři děti. O všechny však přišel při napadnutí vesnice, ve které společně žili. Jeho rodinu i s jeho matkou zabili mexičtí vojáci.
To byl zlom, který z Geronima udělal "nejhoršího indiána všech dob". Apačské nájezdy byly vždy velmi krvavé. Geronimo ale nechal své předchůdce, co se týče krutosti, daleko za sebou. Vzbuzoval nevýslovnou hrůzu mezi Mexičany i americkými osadníky. Byl odvážný a hazard mu většinou vyšel, protože znal místní krajinu a uměl předvídat situace. Díky tomu indiáni věřili, že má nadpřirozenou moc.
Párkrát se však stalo, že padl do zajetí. Z něho se však vždy dostal a pokračoval v bojích. 4. září 1886 však jeho život padl do rukou generála Nelsona Milese. Geronimo se ze zajetí už nikdy nedostal. S bojem tedy skončil v 60 letech, jeho život však pokračoval ještě dalších 23 let. Z krutého a obávaného Geronima se stala atrakce, na kterou se chodili dívat lidé z širokého okolí.
V roce 1909 Geronimo spadl ze svého koně a podchladil se. Dostal zápal plic a jeho osud byl sečtený. I když závěr svého života prožil jako atrakce a celebrita, která byla přítomná iu inaugurace amerického prezidenta Theodora Roosevelta, byl pohřben na apačském hřbitově ve Fort Sill v Oklahomě.
