Jména občas mohou být matoucí. Zářným příkladem je zlatník Peter Carl Fabergé, který se narodil 30. května 1846. Většina by určitě řekla, že známý klenotník pochází z Francie. Není tomu tak, Fabergé měl ruskou národnost, ostatně vyrostl v prostorných bulvárech Petrohradu. Klenotník se zapsal do historie tzv. Fabergého vejci, ta jsou v dnešní době velice vzácná.
Vyrůstal v rodině Gustava Fabergé, tudíž jeho celé jméno je dle ruských zvyklostí Karl Gustavovič Fabergé. Kořeny klanu vedly až do francouzské Pikardie, Fabergé se řadili k hugenotům, ti museli po zrušení Nantského ediktu uprchnout. Po čtrnácti letech v Rusku se rodina odstěhovala do Drážďan, Carl Fabergé začal studovat, během vzdělávání procestoval takřka celou Evropu.
Dánská inspirace?
V roce 1872 přijel zpět do Petrohradu, kde pracoval v někdejším klenotnictví svého otce. Fabergé získával zkušenosti, firma se údajně podílela na renovaci některých děl z petrohradské Ermitáže. Po deseti letech v Rusku převzal řízení celého prosperujícího podniku. O tři roky později se ke Carlovi připojil bratr Agathon. Ve stejné době na sebe Fabergé poprvé upozornil.
V Moskvě se totiž konala panruská výstava, která měla ukázat, čeho jsou Rusové schopní. Fabergé se přihlásil s replikou starého zlatého náramku. Povedeného díla si všiml sám car Alexandr III., který kopii označil za vynikající příklad ruského řemesla. Zlatník se rázem stal panovníkovým oblíbencem a podílel se na špercích pro carských dvůr. K oněm osudným vejcím zbýval už jen krůček.
Jakýsi polotovar obdržel Alexandr III. v roce 1883, tehdy se ale jednalo o diamanty ve tvaru vajec. Samotný impulz k vytvoření ikonického díla ruského klenotnictví přišel od carova bratra, ten se měl dle historiků inspirovat v Dánsku. Vladimír Alexandrovič Ruský carovi poradil, aby dal své manželce jedinečný dárek k Velikonocům. Zakázka byla svěřena do rukou prvotřídního zlatníka Carla Fabergé.
Velikonoční překvapení za kupu rublů
Luxusní dárek byl dokončen v dubnu 1885, 1. května téhož roku už jej držela v ruce Marie Fjodorovna. První vejce má název Slepice a cara vyšlo na 4 000 rublů. Ve smlouvě se Fabergé zavázal, že jeho produkt bude obsahovat překvapení, což samozřejmě splnil. Po otevření bílého smaltového vejce nalezla carevna zlatý žloutek. To však nebyl konec, v náplni se skrývala ještě malá slípka s diamantovými oči.
Alexandr III. byl vejcem nadšen, a tak zadal Fabergému pravidelnou zakázku. Zlatník měl každý rok dodávat carskému dvoru jedno originální vejce. Ve smlouvě bylo uvedeno, že car nesmí znát podobu dárku. Dalších deset let byla carevna zásobována klenoty, po smrti Alexandra III. nastoupil na trůn Mikuláš II. Poslední ruský car v tradici pokračoval s jednou změnou, Fabergého firma měla dodávat panovníkovi vejce dvě. Mikuláš II. věnoval jedno matce a druhé své manželce.
Klenotník se překonával, mezi nejkrásnější patří vejce, v němž je ukryt model Gatčinského paláce. Fabergé si musel dát pauzu v roce 1904 a 1905, kdy zuřila rusko-japonská válka, a na vejce nebyly finance. V tomto období vytvořil několik exponátů pro továrníka Alexandra Kelcha.
Srdce mu zlomil Lenin
Zajímavá tradice se udržela až do osudného roku 1917, tehdy byl carský režim smeten únorovou revolucí (bolševická přišla o pár měsíců později). Fabergé měl ale vejce hotová, nicméně klenoty nikdy nebyly carovi doručeny a logicky nebyly ani zaplaceny. Zajímavostí je, že Fabergé oslovil cara v jednom z dopisů jako Mikuláše Ruského, čímž poukázal na to, že už není carem.
Samotný klenotník nebyl se situací příliš spokojen, protože rok před revolucí založil akciovou společnost. Po bolševickém převratu byla firma znárodněna. Fabergé na nic nečekal a Petrohrad okamžitě opustil, vydal se nejdříve do Německa, poté našel klid ve Švýcarsku. V tamním hotelu 24. září 1920 zemřel, jeho blízcí uvedli, že v posledních letech života málo mluvil. „Zemřel na zlomené srdce,“ napsal jeden z jeho synů. Onu zlomeninu měla na svědomí právě bolševická revoluce.
Simpsonovi a Fabergé
Zatímco osud Fabergého skončil v roce 1920, jeho produkty žily svým životem. Fabergého carská vejce patří k nejvzácnějším klenotům na světě. Bylo vytvořeno 50 exponát, šest z nich bylo nadobro zničeno či ukradeno. Zbytek je v několika muzeích, největším počtem disponuje Kreml. Při návštěvě bychom jich našli deset. O jedno méně má petrohradský miliardář Viktor Vekselberg, ten za devět vajec zaplatil 100 milionů dolarů.
Zmíněné vejce s Gatčinským palácem pro změnu vystavuje muzeum v Marylandu. Podle seriálu Simpsonovi má několik vajec i springfieldský boháč Monty Burns. Během 20. století zasáhly trh různé napodobeniny, které často měli na svědomí Fabergého synové. V roce 1989 byla uspořádána největší výstava carských vajec, v americkém San Diegu bylo k vidění 26 exponátů (devět jich zapůjčila Moskva).
I v dnešní době ale pokračuje pátrání po šesti zmizelých vejcích. Ztratilo se například hned druhé s názvem Slepice v košíku. Kompletní seznam vajec je k dohledání na internetu.
